Praha - Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rekordně nízkou hodnotu 0,5 procenta. Dosud činila základní sazba již přes dva roky 0,75 procenta. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů, které by tak mohly klesnout.
Pro snížení sazeb hovořil zhoršující se stav české ekonomiky, která již pociťuje dopady vládní konsolidace veřejných financí a slábnoucí poptávku po českém zboží ze strany evropských odběratelů. V prvním čtvrtletí roku 2012 kleslo HDP v mezikvartálním srovnání o 0,8 procenta. Směrem dolů ho také táhne menší spotřeba českých domácností, kterým se kvůli rostoucím daním a pomalejší valorizaci penzí tenčí peněženky.
Česká národní banka se dosud bránila snižování úrokových sazeb, protože chtěla zejména předcházet růstu cenové hladiny a dosáhnout svého inflačního cíle, tedy dvou procent v roce 2013. Dosavadní čísla ale ukazují, že se inflace vyvíjí příznivěji, než ČNB očekávala. Inflace sice zůstává díky administrativním změnám na 3,2 procentech, ale svůj vrchol má již za sebou.
Situace v eurozóně se od května přiostřila
Už květnové zasedání Bankovní rady ČNB skončilo poměrně zajímavě, když se překvapivě objevily dva hlasy pro další snížení úrokových sazeb a jeden naopak pro zvýšení sazeb. Od té doby se situace v eurozóně ještě přiostřila a domácí data ukázala překvapivý propad HDP za první čtvrtletí letošního roku.
Snížení sazeb je spíš symbolický krok
Snížení sazeb je ale podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška víceméně symbolickým krokem. „Nižší sazby nepřinesou ekonomice viditelnou vzpruhu, protože jejich současná výše není pro ekonomické subjekty nijak limitující. Další pohyb sazeb směrem dolů nepředpokládám, ke zvýšení naopak těžko dojde dřív než ve druhé polovině 2013,“ uvedl.
Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank
„Mění se tím velmi málo, v podstatě to snížení úrokových sazeb na tu současně velmi nízkou úroveň přinese určitý malý prostor na snížení některých úrokových sazeb v ekonomice, ale ten prostor je velmi malý, navíc ten krok byl očekávaný, takže finanční trh už tento krok započítal do značné míry dopředu.“
Co výše úrokových sazeb ovlivní
Pro ceny hypoték a pro výše úrokových sazeb u komerčních úvěrů má sazba vyhlašovaná Českou národní bankou jen orientační význam. Je to sazba, za kterou ČNB přijímá od komerčních bank volné peněžní prostředky a vydá proti nim cenný papír. Po uplynutí předem sjednané lhůty komerční banka tento cenný papír smění s ČNB opět za hotové peníze a úrok. ČNB tím reguluje množství peněz v ekonomice, ovlivňuje výši komerčních úrokových sazeb a tím také výši spotřeby a cen.
Reálný účinek snížení sazeb se projeví až za dva roky
Reálný účinek změny této základní úrokové sazby se v ekonomice dostaví podle odhadů odborníků za 18 až 24 měsíců. Proto je pro rozhodnutí ČNB směrodatná nikoliv aktuální míra inflace, ale míra inflace prognózovaná. Téměř vždy úroková míra ovlivní tempo hospodářského růstu, výši mezd a nezaměstnanost. Jsou-li peníze drahé, méně se utrácí a podniky méně investují. Méně se vyrábí a firmy najímají méně pracovních sil. Inflace klesá, ale zpomaluje se také hospodářský růst. Základní úroková sazba ovlivňuje také kurz koruny.
