Praha - Bankovní rada České národní banky snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Tímto krokem klesla základní úroková sazba na 1,25 procenta, což je nejnižší hodnota vůbec. Řada analytiků snížení sazeb očekávala. Názory, zda tak ČNB pomůže k řešení krize, ale rozhodně nejsou jednotné. Jednání se účastnilo všech sedm centrálních bankéřů.
Od sazeb centrální banky by se měly odvíjet úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům by pak nižší úroky měly přinést levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. V poslední době to ovšem příliš neplatí a tržní sazby reagují na vývoj sazeb ČNB pouze v omezené míře.
Reakce bank na dnešní rozhodnutí ČNB nejistá
Podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky vytváří dnešní rozhodnutí dodatečný prostor ke snižování tržních sazeb. Není to ovšem podle něj vůbec jisté. Analytik Citco-finanční trhy Tomáš Volf se přiklání spíše k tomu, že snížení sazeb velmi pravděpodobně nepovede k téměř žádnému snížení tržních úroků. „Banky se totiž obávají nárůstu klientů, kteří nebudou splácet své úvěry, a proto se dá čekat, že tvrdé podmínky pro získání úvěrů a hypoték budou platit dál,“ uvedl.
Zdeněk Tůma, guvernér ČNB:
„V současné době centrální banky ovlivňují především krátkodobé sazby. Ten přenos do sazeb v delším období není tak bezprostřední jako v minulosti… Nicméně v horizontu několika týdnů se ten signál do ekonomiky bezpochyby přenáší. Jak se ale většina centrálních bank přiblížila sazbám k nule nebo kolem jednoho procenta, tak je velký otazník nad tím transmisním mechanismem a účinností měnové politiky.“
V souvislosti s dnešním jednáním ekonomové upozorňovali, že rozhodování bude mít bankovní rada velmi složité a případné snížení bude schváleno jen těsnou většinou. Nakonec sice prošlo jednomyslně, ale jak upozornil v rozhovoru pro Ekonomiku ČT24 guvernér ČNB Zdeněk Tůma, názory jednotlivých bankéřů se definitivně utvářely až v průběhu dlouhé diskuse na jednání. Existovaly podle něj totiž také proinflační argumenty, jako například vyšší ceny ropy či oproti loňsku slabší koruna.
Luděk Niedermayer, analytik společnosti Deloitte
„Centrální banka je placená za to, aby dělala tato rozhodnutí a dělala je dobře. Přistupovat k tomu lehkovážně by byla chyba.“
Dále by již sazby klesat neměly
„Poslední posilování koruny a zhoršení makroekonomických dat pravděpodobně přesvědčily centrální bankéře k tomu, aby ještě jedno snížení sazeb provedli. Inflační výhled je zatím stále příznivý a výkon ekonomiky velmi slabý. Zdá se proto, že by o trochu nižší úroveň sazeb mohla ekonomice trochu prospět,“ uvedl Brožka. Sazby již podle něj dále klesat nebudou a v příštím roce začnou růst.
„Pokud by úrokové sazby nebyly sníženy, bylo by riziko dalšího posilování koruny větší, než tomu je nyní. A právě silná koruna by mohla zarazit naděje na znovuzotavení české ekonomiky,“ reagoval na krok ČNB ekonom Patria Finance David Marek.
Na posledním měnovém zasedání 25. června centrální bankéři ponechali sazby beze změny. Naposledy snížila úrokové sazby bankovní rada letos 7. května. V prognóze z května ČNB odhaduje, že ekonomika letos poklesne o 2,4 procenta. Příští rok by měla ekonomika opět růst, a to o 1,4 procenta.
O sazbách v posledních dnech rozhodovaly i centrální banky v okolních zemích. Měnový výbor maďarské centrální banky na konci července snížil hlavní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,5 procenta. Polská centrální banka nechala základní úrokovou sazbu beze změn na rekordním minimu 3,5 procenta.
ECB ponechala sazby beze změny
Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na jednom procentu, což je rekordní minimum. Ponechání sazeb beze změny předpokládala většina analytiků. Banka podle nich čeká na výsledky svých dosavadních opatření na podporu ekonomiky a poskytování úvěrů.
Předpokládá se, že prezident ECB Jean-Claude Trichet dnes poskytne podrobnosti ohledně programu odkupu cenných papírů, který banka spustila před měsícem. Banka hodlá na tento program během 12 měsíců vynaložit 60 miliard eur (téměř 1,6 bilionu korun).
