Praha – Tuzemská centrální banka uzavřela loňské hospodaření se ziskem 73,2 miliardy korun. Přitom ještě v roce 2012 její zisk činil pouhé 2,9 miliardy. Za výsledkem stojí zejména devizové intervence, které ČNB zahájila v listopadu a oslabila jimi kurz české měny vůči euru na zhruba 27 korun za euro. Banka zřejmě zisk využije stejně jako v loňském roce, tedy ke snížení ztráty z předchozích let.
Jak uvedl mluvčí České národní banky (ČNB) Marek Petruš, jedná se o předběžný výsledek hospodaření. Doplnil, že na nárůstu zisku se intervence (neboli kurzové rozdíly, v jejichž důsledku se zvýšila tržní hodnota rezerv) podílely ze dvou třetin. Třetinový podíl pak měly výnosy ze správy devizových rezerv.
Navíc zlepšení bilance svého hospodaření ČNB v souvislosti s intervencemi očekávala. „V dlouhodobém horizontu zvýšení devizových rezerv přirozeně zvýší citlivost účetních výsledků ČNB na vývoj kurzu koruny, ale to nebude mít dle provedených výpočtů výrazný dopad na schopnost ČNB v budoucnu plně uhradit svou současnou kumulovanou ztrátu,“ uvedla centrální banka na svém webu. Tato ztráta dosahuje výše 123,6 miliardy korun.
ČNB zároveň zdůraznila, že podle ústavy je jejím hlavním cílem péče o cenovou stabilitu, nikoliv maximalizace zisku. Jak už dříve řekl v rozhovoru pro ČT guvernér banky Miroslav Singer, s dosavadními výsledky intervence je spokojen.
„Intervence byla oprávněná, ekonomice hrozilo poměrně dlouhé deflační období a myslím, že i hladina sedmadvaceti korun se ukazuje jako vhodně zvolená,“ míní Singer (celý rozhovor si můžete přečíst zde). Guvernér později upřesnil, že první významné údaje o dopadu intervencí budou mít centrální bankéři k dispozici v únoru (čtěte víc).
Česká centrální banka zvažovala zásah proti koruně už dávno před oznámením. Ve chvíli, kdy nastalo dnes už známé datum 7. listopadu 2013, se koruna propadla o 4,7 procenta. Následně ji čekal pád o další dvě procenta. Korunu chce ČNB držet na současné úrovni 27 CZK/EUR nejméně do začátku roku 2015.
„Jsem ČNB vděčný, že zbourala mýtus velké silné koruny,“ řekl podle iDNES.cz končící premiér Jiří Rusnok v narážce na intervenci. ČNB odhaduje, že díky zásahu na devizovém trhu a slabší koruně dosáhne letos ekonomika růstu přes dvě procenta a míra inflace přesáhne hodnotu jednoho procenta.
Ne všichni ovšem tento názor sdílejí. Bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonom společnosti Partners Pavel Kohout ve vysílání ČT kroky centrální banky kritizoval. Prý měla jiné možnosti, jak situaci řešit, z nichž „každá byla lepší než to, co udělala“.
„Nemusela dělat vůbec nic a mohla nechat ekonomiku plynout tak, jak plyne svým přirozeným tempem,“ navrhl Kohout. Zpochybnil též cíl centrálních bankéřů zvýšit pomocí devizových intervencí inflaci. „Nízká inflace byla v posledních letech jednou z předností české ekonomiky,“ poznamenal ekonom (čtěte víc).
Podnikatelé jsou v názoru na intervenci rozdělení. Zatímco někteří vítají slabší kurz jako vhodný nástroj k posílení jejich konkurenceschopnosti v zahraničí, jiným vadí nestabilita, kterou změny kurzu do podnikatelského prostředí vnáší. „Pokud se firmy nemohou spolehnout na stabilní měnu, velmi obtížně plánují svou výrobu, prodej i investice,“ podotkl podle iDNES.cz ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu Karol Piovarcsy.
Nejistotu vyvolala intervence i u domácností. V obavě ze zdražování dováženého zboží Češi v listopadu výrazně více nakupovali – tržby maloobchodníků meziročně vzrostly o 6,1 procenta. Tento ukazatel tak dosáhl nejvyšší hodnoty za poslední tři roky, podle analytiků se však jedná jen o dočasný výkyv. Jakmile zboží v obchodech zdraží, začnou Češi zase šetřit (další informace si přečtěte zde).
Oslabení domácí měny nicméně pomůže například regionálním operačním programům, které budou moci rozdělit o několik miliard korun víc (podrobnosti zde). Jelikož se ale s těmito penězi nepočítalo, není jisté, že se stihnou vyčerpat.
Urychlí se přijetí eura?
Jak uvedl server iDNES.cz, nedávné oslabení kurzu české koruny by mohlo pomoci i přijetí eura. Nastupující premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prý nechce hospodářskou politikou své vlády znemožnit Česku přijetí společné evropské měny v okamžiku, kdy to bude výhodné.
A euro patrně bude mít v brzké době svého podporovatele taky v bankovní radě, jejíž členové se dosud k přijetí společné měny stavěli rezervovaně. Na post Evy Zamrazilové, které v únoru končí šestiletý mandát, totiž hodlá prezident Miloš Zeman navrhnout současného premiéra v demisi Rusnoka.
