ČNB nemusí podle analytiků kvůli krizi posílat na trh peníze

Praha - Zatímco Evropská centrální banka a americká centrální banka (Fed) na trh posílají kvůli finanční krizi chybějící peníze, ČNB tak podle analytiků činit nemusí. Důvodem je podle nich historický přebytek peněz na českém finančním trhu, což je výhoda i v případě dalšího zhoršení světové finanční situace. Přístup amerického Fedu a Evropské centrální banky není ovšem podle některých ekonomů optimální a tyto instituce by spíše měly preventivně snižovat úrokové sazby.

List E15 v pátek uvedl, že ČNB stáhla v uplynulých dnech z trhu 150 miliard korun. Tento krok ovšem podle ekonomů nesouvisí přímo s finanční krizí. „ČNB stahuje likviditu z trhu dlouhodobě, a to proto, že je ve zdejších bankách na rozdíl od eurozóny víc vkladů než úvěrů,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky dokonce ČNB stahuje od bank z trhu až 400 miliard přebytečných korun denně.

Důvodem je podle Hatlapatky ještě vývoj z dob, kdy byl kurz české koruny zafixován. Tehdy ČNB prováděla značné intervence proti posilování koruny a právě v této době se začal objevovat přebytek likvidity, který trvá dodnes. „To, že české banky po jiných bankách nebo po ČNB nepožadují příliš mnoho likvidity, je dáno také tím, že u nás stále přetrvává převis vkladů nad úvěry, a banky si tedy pro nutnou likviditu ve velkém nemusí chodit na mezibankovní trh,“ dodal.

Tato situace je podle ekonomů pro český bankovní trh výhodou. Banky nemusí ani v případě dalšího zhoršení situace požadovat výpomoc centrální banky. „Naopak v západní Evropě a v USA dlouhodobě pozorujeme systémový nedostatek likvidity a centrální banky tak jsou v dobách krize nuceny likviditu bankám dodávat,“ uvedl Hatlapatka.

V zásadě se ovšem podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové ani jedna centrální banka nechová optimálně. „Z tohoto pohledu by se nejakčněji měl chovat Fed. Ten se ale spíš chová jak spící Růženka,“ uvedla.

Usnadnění přístupu bank k úvěrům centrální banky podle Šichtařové nestačí. „Je třeba snížit úrokové sazby. Pokud by se ukázalo, že to bylo zbytečné, je možné je znovu snížit - je to pořád lepší, než zjistit pozdě, že jsme zabrzdit nestihli,“ uvedla. Zkušenost z minulých krizí podle ní totiž ukázala, že je důležité na trh dostat peníze dlouhodobě a ne jen „přes noc.“

ČNB již o snížení sazeb uvažuje, ačkoliv dopad krize bude v ČR spíše druhotný ve zpomalení růstu ekonomiky. V tomto smyslu patří ČNB podle Šichtařové mezi akceschopnější. Jednoznačně negativní roli ale v celé krizi hraje podle ní Fed a ECB. „Obě tyto banky do značné míry přispěly ke gradaci krize do dnešní podoby,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...