Praha - Bankovní rada České národní banky dnes ponechala úrokové sazby beze změny. Analytici tento krok spíše očekávali. Ovšem další zvyšování sazeb je podle nich kvůli výraznému růstu inflace téměř jisté, a to zřejmě na počátku února. Na konci listopadu ČNB sazby zvýšila o čtvrt procentního bodu.
Hlavní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává 3,50 procenta. ČNB zvýšila úrokové sazby letos již čtyřikrát, ale stále má nejnižší úroky v celé Evropské unii.
O zvýšení sazeb podle odhadu ekonomů zcela jistě centrální bankéři diskutovali. „Existují důvody, proč zvýšit úrokové sazby. Vzlínající inflace bezesporu je problémem české ekonomiky stejně jako to, že ekonomika je mírně přehřátá. Na straně druhé se v poslední době na českém trhu projevuje nedostatek likvidity,“ míní ekonom Reiffeisenbank Pavel Mertlík.
Současný růst inflace zatím způsobují faktory, které centrální banka nemůže svojí měnovou politikou příliš ovlivnit. Jde zejména o administrativní opatření v podobě růstu cen energií, nájmů nebo nepřímých daní. Jedním z důvodů je však také příliš rychlý růst tuzemské ekonomiky. Ten letos zřejmě opět přesáhne 6 procent, podle odhadů by přitom normální stav měl být kolem pěti procent. „Důsledkem toho přehřátí je to, co vidíme, to znamená vzlínající inflace a také velký nedostatek zaměstnanců na trhu práce, který tu inflaci přímo podporuje. Je potřeba ekonomiku trošku zklidnit a zvyšování úrokových sazeb je právě tou cestou, jak toho dosáhnout,“ dodává Mertlík.
Série předchozích zvýšení úroků byla od ČNB podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla velmi „vpřed hledící“. „Centrální bankéři mohou teď vyčkat na nová makrodata, vývoj kurzu koruny a novou makroekonomickou prognózu, a pak se rozhodnout, co dál. Prozatím neměnit sazby je prostě lepší strategie, než přistoupit na hurá styl v růstu úroků,“ uvedl.
Ke zvýšení sazeb tak téměř jistě dojde na zasedání 7. února, kdy již budou k dispozici odhady lednové inflace, ve které se projeví lednové zvýšení cen. Podle Mertlíka by však únorové zvýšení úrokových sazeb mělo být už poslední v řadě. „Domníváme se, že v eurozóně zůstanou 4 procenta po celý rok a u nás budeme na 3,75 procentech, což je zvýšení, které očekáváme v únoru,“ míní.
Beze změny na pěti procentech ponechala základní úrokovou sazbu rovněž polská centrální banka. Nemění ji ani Národní banka Slovenska. V úterý rozhodla o jejím zachování ve výši 4,25 procenta. Beze změn ji drží už osm měsíců.
