Čínský jüan pokračoval v poklesu a vůči americkému dolaru sestoupil až na čtyřleté minimum. V úterý zaznamenala čínská měna nejvýraznější propad za více než dvě desetiletí poté, co čínská centrální banka překvapivě devalvovala její oficiální kurz o téměř dvě procenta a k další devalvaci přistoupila i o den později. To však okamžitě vyvolalo obavy z eskalace měnové války a vedlo k opakovaným obviněním, že Peking poskytuje nepoctivou výhodu čínským exportérům.
V úterý zaznamenala čínská měna nejvýraznější propad za více než dvě desetiletí, poté co čínská centrální banka překvapivě devalvovala její oficiální kurz o téměř dvě procenta. O den později banka přikročila k devalvaci o další 1,6 procenta. Dolar tak ve středu vystoupil na 6,45 jüanu za dolar, tedy nejvýše od srpna 2011. Čínská měna celkově za poslední dva dny klesla na domácím trhu o 3,5 procenta a na světových trzích ztratila téměř pět procent, napsala agentura Reuters.
"Oslabení jüanu především signalizuje, že stav čínské ekonomiky je horší, než se předpokládalo. To samozřejmě nevěstí nic dobrého pro globální ekonomiku, které je Čína klíčovým tahounem," řekl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Při slabším výkonu světové ekonomiky bude podle něj pochopitelně zasažena i ekonomika česká. Zpomalení čínského růstu na ni negativně dopadne zejména zprostředkovaně, prostřednictvím útlumu německé ekonomiky. Český vývoz do Německa je totiž v řadě případů reexportován dále, ve velkém objemu třeba právě do Číny.
Škatulata s kurzem
Čínská centrální banka v úterý snížila střední kurz, od nějž se může tržní kurz každý den odchýlit o maximálně dvě procenta, na 6,2298 jüanu za dolar z pondělní úrovně 6,1162 jüanu. Středeční střední kurz stanovila na 6,3306 jüanu za dolar. Dolů tak v důsledku oslabování jüanu zamířily i další asijské měny. Indická rupie se vůči dolaru například propadla na nejslabší úroveň od roku 2013 a indická centrální banka podle obchodníků zahájila devizové intervence na její podporu.
V důsledku devalvace čínského jüanu rovněž rostou obavy ohledně vyhlídek světové ekonomiky, což má negativní dopad na světové akciové trhy.
Ruská centrální banka uvedla, že na ruskou měnu a finanční trhy nebude mít devalvace jüanu přímý dopad. „Objem transakcí v jüanech je na domácím devizovém trhu extrémně nízký ve srovnání s transakcemi v dolarech či eurech,“ upozornila.
Devalvace čínské měny nicméně tlačí dolů kurz amerického dolaru vůči euru, protože vyvolává nejistotu ohledně termínu zvýšení úrokových sazeb v USA.
Panevropský akciový index FTSEurofirst 300 ve středu například ztrácí zhruba dvě procenta, poté co v úterý uzavřel s poklesem o 1,7 procenta. Americké akcie v úterý odepsaly více než procento. Pod tlak se dostaly zejména firmy s významnými aktivitami v Číně.
Devalvace = reforma?
Čína devalvaci prezentuje jako tržně orientovanou reformu. Někteří analytici však upozorňují, že hodnota jüanu by při volnějším měnovém kurzu v posledních měsících klesala, protože růst čínské ekonomiky zpomaluje a Peking musí využívat svých devizových rezerv, aby kompenzoval odliv kapitálu. Objevila se však podezření, že devalvace by mohla být začátkem dlouhodobého znehodnocování čínské měny zaměřeného na podporu exportu. Čínské ministerstvo obchodu připustilo, že devalvace bude mít na čínský vývoz příznivý vliv.
Mezinárodní měnový fond (MMF) označil snahu Číny poskytnout tržním silám větší roli při tvorbě kurzu domácí měny za vítaný krok.
Devalvaci čínské měny nicméně odsoudili američtí zákonodárci z řad republikánů i demokratů. Řada amerických politiků a podniků si dlouhodobě stěžuje, že Čína svou měnu úmyslně podhodnocuje, aby zajistila domácím výrobcům konkurenční výhodu na mezinárodních trzích. „Čína tím, že diriguje svůj kurz, tak aby si udržovala nebo zvyšovala konkurenceschopnost, naopak škodí své obchodním partnerům. Proto je kritika ze Spojených států, případně jinde ze světa vcelku pochopitelná,“ doplňuje hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Jak ale upozorňuje analytička společnosti Boss Michala Moravcová, ještě před devalvací jüanu spustily právě Spojené státy program kvantitativního uvolňování. A následovalo je Japonsko a eurozóna. Čína je tak až čtvrtá v řadě.
