Tváře čínských dělníků nelze v Tel Avivu přehlédnout. Žijí sice v uzavřených montovaných ubikacích, ale když se očkovalo proti covidu, najednou bylo vidět, jak mnoho jich ve městě je. O čínském vlivu v Izraeli informoval zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.
Čínské investice pronikají do Izraele. Své výhrady vyjádřil i americký spojenec
Telavivskou podzemní rychlodráhu buduje čínská firma NTA. Právě „dovoz“ vlastních dělníků jí umožňuje stavět levněji. „Musíme neustále řešit kulturní rozdíly, protože tu máme mnoho dodavatelů a projektových manažerů,“ řekl již v listopadu loňského roku zástupce ředitele dopravní společnosti Efi Kalifa.
Na staveništích jsou všechny nápisy kromě hebrejštiny, arabštiny a angličtiny také v čínském písmu.
Čínský kapitál ovládl před lety i největší potravinářskou firmu Tnuva. To u některých politiků vyvolalo nespokojenost. „Všechny izraelské firmy se prodávají do cizích rukou. Tohle není něco, co bych nazval dlouhodobě fungujícím kapitalismem,“ vyjádřil se k tomu před osmi lety předseda hospodářského výboru Knesetu Avišaj Braverman.
Užší styky s Pekingem měly ale tehdy podporu vlády. Problém nastal ve chvíli, kdy čínská investiční expanze do Izraele zasáhla i strategickou infrastrukturu, uvedl zpravodaj. Navíc přišla také kritika Spojených států.
To je případ haifského přístavu. Jeho rekonstrukci a provoz zčásti zajišťuje Čína. Zajíždějí sem přitom i americké vojenské lodě. „Číňané znají naši polohu. Vidí, co děláme. Mohli by provádět kybernetické útoky, shromažďovat zpravodajské informace,“ řekl Jacob Nagel z Nadace pro obranu demokracií.
„S izraelskými přáteli upřímně mluvíme o našich sdílených národních bezpečnostních zájmech,“ uvádí se pak v prohlášení amerického ministerstva zahraničních věcí z října 2021.
Americko-izraelská Nadace pro obranu demokracií vyzvala před týdnem židovský stát, aby utlumil své vazby na Peking. „Je nutné zajistit, aby se naše spolupráce s Čínou týkala jen oblastí, kde není možnost, že to poškodí Izrael anebo našeho nejlepšího spojence, USA,“ řekl Nagel.
Čínské investice budí polemiky i v dalších státech regionu. Například v ománském přístavu Dakm, kde Peking zřídil výrobní komplex pro zboží a služby.
Americko-čínské ekonomické soupeření se stalo geopolitickým soubojem. A kolbištěm jsou i donedávna jednoznačně prozápadní země, upozornil Borek.
Izrael hraje pro Čínu strategickou roli
Spolupracovník projektu Sinopsis David Gardáš řekl, že ekonomický růst Číny umožňuje být čínským podnikům kdekoliv po světě. „Nicméně nelze přehlížet mocenské ambice Komunistické strany Číny, například v tom ohledu, že do roku 2049 se chtějí stát globální mocností. Tedy ke stoletému výročí založení Čínské lidové republiky.“
Izrael pak v tom hraje kvůli svému umístění strategickou roli coby pomyslná křižovatka mezi Asií, Afrikou a Evropou. „To jsou všechno kontinenty, na kterých má Čína své geopolitické zájmy.“
Sinolog Gardáš o čínských investicích v Izraeli a na Blízkém východě (zdroj: ČT24)