Čínské investice byly menší, než se čekalo. Většinou šlo o nákupy nemovitostí a podílů ve firmách

Nahrávám video
Devadesátka ČT24
Zdroj: ČT24

Až 95 miliard korun měly podle českého prezidenta Miloše Zemana loni dosáhnout čínské investice v Česku. A to jako výsledek návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v tuzemsku přesně před rokem a tehdy podepsaných dohod. Analytici se nyní shodují, že to bylo mnohem méně. Investoři z Číny utráceli zejména za nákupy nemovitostí a podílů ve firmách. Mnohem méně se věnovali transakcím, které by vytvářely nová pracovní místa.

Podle jednoho z odhadů analytické společnosti EY loni čínští investoři do Česka přinesli zhruba 17,5 miliardy korun. „Ale není tam započtena největší loňská čínská transakce, a to je vstup do J&T Finance Group,“ dodává vedoucí oddělení fúzí a akvizic EY Štěpán Flieger. Ta by se mohla pohybovat kolem 26,5 miliardy korun a čínské společnosti CEFC by umožnila získat poloviční podíl. 

Posílení čínského vlivu v J&T Finance Group nyní posuzuje antimonopolní úřad. Ten na svém webu v druhé polovině března oznámil, že bude zkoumat oblast finančních investic, investičního bankovnictví, správy aktiv, kolektivního investování a souvisejících služeb. Rozhodnout o povolení spojení by měl do měsíce.

Lidové noviny k tomu uvedly, že bude také záležet na schvalovacím procesu centrálními bankami v zemích, kde J&T Finance Group působí. Připomněly květnové tvrzení internetového serveru Chinagoabroad.com, že CEFC China zřejmě akvizici kvůli složitému a náročnému procesu ukončí. Ředitel marketingu J&T banky Petr Málek nicméně pro LN uvedl, že schvalovací procesy pokračují. A dodal, že „jsou podány žádosti na některé centrální banky,“ napsaly LN. 

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda hovoří o investicích v jednotkách nejvýše miliard korun a dává to do kontrastu „s tím, co se hlásalo před rokem, v jednotkách desítek a stovek miliard investic“. 

Největší čínskou investicí na realitním trhu byla administrativní budova Florentinum v centru Prahy. Čínská společnost CEFC za ni zaplatila přes 7 miliard korun. CEFC v Česku podle svého vyjádření za poslední dva roky investovala již více než 30,5 miliardy korun a nyní dokončuje investice za dalších 25,5 miliardy korun. 

Další investice minulý týden naznačil prezident Zeman. „Mohu s jistotou říci, že se jedná z těch velkých investic kromě jiného o Vítkovicích a Škoda Transportation,“ uvedl. 

Nahrávám video
Události ČT: Příslib velkých čínských investic rok poté
Zdroj: ČT24

Generální ředitel státní agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest Karel Kučera v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že loňská návštěva čínského prezidenta v Česku (i dřívější návštěvy českého prezidenta v Číně) pomohla otevřít řadu příležitostí pro dojednání investic, protože asijští investoři hodně dbají na statusové záležitosti. 

To potvrdil i politický rada velvyslanectví ČLR v ČR Chen Jianjun, podle něhož většina Číňanů sledovala tuto návštěvu svého prezidenta, první na tak vysoké úrovni v česko-čínských vztazích. To se pak podle něho promítne i do zájmu o české zboží, o českou kulturu či výměnu studentů.

Čína
Zdroj: ČT24

Čínské investice rozděluje Kučera na kapitálového charakteru, které nejčastěji směřuji do strojírenství či třeba kovovýroby. Čínští investoři tak chtějí podle něho spolupracovat na zajímavém evropském produktu a vyvézt ho. Mají totiž dobré obchodní kanály, například v Africe či v Asii celkově. 

Druhá část investic jsou podle něho ty s nadsázkou řečeno „na zelené louce,“ které zvyšují kapacitu a zaměstnanost. Míří zejména do elektroniky, elektrotechniky a strojírenství.

„Ty už se třetím rokem každý rok zhruba zdvojnásobí, nyní jsme na třech miliardách, letos opět čekáme zhruba zdvojnásobení,“ zdůraznil Kučera. 

Chen Jianjun uvedl, že před rokem 2013 činily čínské investice v Česku 300 milionů dolarů a od návštěvy čínského prezidenta to bylo již 1,1 miliardy dolarů (zhruba 27,29 miliardy korun). 

K tehdejším protestům proti návštěvě řekl politický rada velvyslanectví ČLR v ČR, že to vytváří nepříjemnou atmosféru pro podnikání a investice. 

Místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) uvedl, že pro lepší vzájemnou spolupráci by bylo vhodnější, kdyby nás čínský partner bral takové, jací jsme, jako národ, který má svůj názor, nenechá si diktovat a umí třeba i protestovat.  

Místopředseda KSČM a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jiří Dolejš zdůraznil výjimečnost loňské návštěvy. „Tady nešlo o stříhání pásky u nového závodu, ale o špičkovou návštěvu“.  V další části diskuse pak řekl, že čínský investor není horší než jihokorejský nebo japonský. 

Čína
Zdroj: ČT24

K úvahám o tom, zda jsou čínští investoři dostatečně prověřováni, uvedl Kučera, že v Česku většinou nejde o strategické investice typu koupě řeckého přístavu Pireus. 

Sinolog z Ústav mezinárodních vztahů Rudolf Fürst podotkl, že je nutno brát případ od případu, a ne mechanicky upřednostňovat soukromého vlastníka před státním. I soukromý vlastník může být pochybný, zatímco napojení na státní kruhy může být žádoucí, protože tam je zajištěna státní garance. 

Dodal, že čínští zpravodajci tady byli už dávno před příchodem CEFC. „S ekonomickými zájmy přicházejí i zájmy politické, to je naprosto normální. Platí to u všech aktérů, u Čínanů také,“ dodal. 

čína
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 14 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 16 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...