Peking - Čína ode dneška zvýšila maloobchodní ceny benzinu a nafty zhruba o 18 procent, aby pomohla rafineriím zredukovat ztráty způsobené rekordně drahou ropou. Uměle nízké ceny pohonných hmot přispívaly k enormnímu růstu čínské poptávky, a podílely se tak i na růstu cen ropy na světových trzích. Zpráva o zvyšování cen, a tedy pravděpodobném poklesu Čínou poptávaného množství ropy, proto podnítila výrazný pokles světových cen této suroviny.
Nyní se očekává pokles čínské spotřeby
Čína zvýšila ceny benzinu a nafty o 1 000 jüanů (zhruba 2 250 korun) za tunu, letecké palivo kerosen dokonce o 1 500 jüanů (3 375 korun), zatímco ceny zemního plynu zůstanou beze změny. Od příštího měsíce plánuje Čína zvýšit také některé sazby za elektřinu. „Je to velmi důležitý a přelomový krok, který naznačuje, že čínská vláda je připravena riskovat nepopulárnost, aby omezila růst domácí poptávky po palivech,“ řekl analytik John Kemp ze společnosti RBS Sempra. Upozornil rovněž, že podobný krok již učinily i některé další asijské ekonomiky, například Indie.
V poslední době přitom panovaly obavy, že v Číně poptávka po ropě přechodně výrazně vzroste, protože země bude potřebovat více pohonných hmot v souvislosti s odstraňováním následků nedávného zemětřesení. Zvýšení cen pohonných hmot se právě kvůli následkům zemětřesení, které ji v květnu zasáhlo, prozatím také netýká provincie S'-čchuan.
Čína je po Spojených státech druhým největším spotřebitelem ropy na světě a její dosavadní politika uměle nízkých cen způsobovala také vnitřní problémy. Čínské čerpací stanice se potýkaly s chronickým nedostatkem pohonných hmot. K vážným problémům docházelo i tento týden. Vláda oznámila zdražení již ve čtvrtek a většina lidí se setkala s neúspěchem, když se snažila nakoupit si ještě naposledy levnější pohonné hmoty. Dalšímu uvolnění cen brání obavy z inflace, která je teď v Číně nejvyšší za posledních 12 let.
Cena ropy zatím reaguje rozpačitě
Na zvěsti o zdražování čínských pohonných hmot zareagovala cena americké lehké ropy propadem ze 136 až pod 132 dolarů za barel. Dnes však na světových trzích převážily pochybnosti, zda zdražení skutečně v Číně vyvolá pokles poptávaného množství ropy, a ta znovu stoupla na 132,95 dolarů.
Severomořská ropa Brent zlevnila na 132,47 dolaru za barel, většímu poklesu cen zabránil výrok venezuelského prezidenta Chavéze. Ten pohrozil zastavením ropných dodávek do Evropy, pokud unie schválí přísnější pravidla pro migraci.
Klesající ropa pomáhá dolaru
Na klesající ceny ropy včera zareagoval americký dolar a vůči euru posílil o 0,3 procenta na 1,5488 USD/EUR. Vysoké ceny ropy dosud dlouhodobě tlačily dolar dolů kvůli očekávání, že budou mít negativní dopad na hospodářský růst Spojených států.
Euro dnes ráno ovšem vůči dolaru znovu posílilo na 1,5547 USD/EUR, když byla zveřejněna nová data o růstu spotřebitelských cen v Německu. Ta vyvolala debatu o možné změně základní úrokové sazby Evropské centrální banky. „Dolar již skoro dva měsíce přešlapuje na místě, když neopouští pásmo 1,528 až 1,585 USD/EUR. Toto pásmo ještě minimálně měsíc neopustí a bude se v něm dále vlnit,“ tvrdí analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora.
