Singapur/Kapské Město - Čína začíná pociťovat problémy se správou svých devizových rezerv, které přesahují 1,4 bilionu dolarů, a jsou tak zdaleka největší na světě. Řekl to dnes čínský premiér Wen Ťia-pao. Země má proto zájem na silném dolaru, který je zárukou růstu globální ekonomiky, takže Čína bude mít podle premiéra více možností, jak s rezervami naložit.
„Cizincům jsem už dříve říkal, že když jsme měli nízké rezervy, nebyli jsme pod tak obrovským tlakem. Co se týče devizových rezerv, jejich správa je pro vládu problém,“ řekl Wen na návštěvě Singapuru.
Komentář předsedy vlády je pro finanční trhy velmi významný, protože čínští představitelé o měně a rezervách zpravidla veřejně nehovoří. Jen za poslední rok se rezervy podle agentury Nová Čína zvýšily asi o 45 procent. Wen je z pozice předsedy vlády rovněž hlavním představitelem pro ekonomické záležitosti země.
Přestože je Wen v politické hierarchii až třetí v pořadí, má největší pravomoc, pokud jde o komentáře k finanční politice země. Čína sice neví, jak s rezervami naložit, jejich rychlý růst ale vnímá jako úspěch dosavadní politiky. „Jen otevřený a všestranný národ může být silný a prosperovat,“ řekl Wen.
Premiérova slova jsou zvlášť důležitá po zprávách z minulých týdnů, kdy se objevovaly spekulace, že Čína má zájem přesunout část rezerv z dolarů a vložit je do jiných měn. Dolar dlouhodobě oslabuje, a snižuje tak hodnotu všech aktiv v této měně.
Čína je jedním z hlavních držitelů dluhopisů americké vlády a ekonomové se obávají, že kdyby začala americké papíry nakupovat méně, obecně by se snížila poptávka po těchto instrumentech a centrální banka v USA (Fed) by musela sáhnout ke zvýšení úrokových sazeb. Američtí činitelé se ale snaží obavy bagatelizovat a tvrdí, že Čína má dluhopisy pouze v takovém objemu, k jejichž zobchodování stačí na světových trzích jen pár dnů.
Čína by ale zastavením nákupů amerických dluhopisů nic nezískala, spíše naopak. Jen by způsobila, že by prudce vzrostly úroky v USA, což by byla obranná reakce Fedu na propad poptávky. Kapitál by se tak zřejmě začal přesouvat do USA, protože právě v USA by bylo stabilní investiční prostředí s možností vysokého zhodnocení kapitálu.
Čína nezveřejňuje složení svých devizových rezerv, zahraniční experti ale odhadují, že 60 až 70 procent rezerv má země uloženo v dluhopisech americké vlády a dalších dolarových aktivech. Zbytek je zřejmě v eurech a malá část v japonských jenech.
I kdyby se Čína chtěla zbavit amerických dluhopisů a kupovat něco jiného, těžko by uspěla. Vzhledem k objemu rezerv totiž potřebuje investovat do takových nástrojů, které jsou v případě nutnosti dostatečně likvidní, tedy snadno přeměnitelné na hotovost. A to jsou vzhledem k velikosti ekonomiky a bezpečnosti investic pouze Spojené státy.
Z tohoto pohledu je pochopitelný obsah slov, která v Kapském Městě pronesl guvernér čínské centrální banky Čou Siao-čchuan. Peking podle něj doufá, že světový finanční trh se rychle zotaví z problémů, které utrpěl po krizi na hypotečním trhu v USA. „Doufáme, že se dočkáme silného dolaru. My silný dolar podporujeme,“ řekl.
