Administrativa Donalda Trumpa zesiluje po volbách tlak na Peking. Prezident exekutivním příkazem zakázal americké investice do těch čínských společností, které vlastní nebo kontroluje čínská armáda. Washington vede s Pekingem obchodní a technologickou válku, které přizpůsobuje ekonomickou strategii pro příštích patnáct let.
Jednoduchým ukazatelem kondice čínské ekonomiky jsou instantní nudle. Když se ekonomice daří, Číňané nemusí šetřit a prodej levných nudlí klesá. Teď jdou ale na odbyt dobře. Doba je nejistá a lidé mají obavy. Tím víc, že kvůli koronaviru mnozí o peníze přišli.
„Jako člověk z vesnice samozřejmě cítím finanční tlak. Nás živí, co vypěstujeme a prodáme. Rolníci mají důchody kolem 100 jüanů (v přepočtu 350 korun) měsíčně, to je nic,“ stěžuje si penzista Liou Kche-ťün, který si pouličním prodejem letos vydělá o třetinu méně než loni.
Koupěschopnost je důležitý ukazatel, protože na domácí spotřebu vláda spoléhá jako na motor ekonomiky. Už jím není export. V době cel a obchodních válek potřebuje Peking stabilní střední třídu ochotnou utrácet.
Zaklínadlem ekonomiky pro příští pětiletku je takzvaná duální cirkulace. „Smyslem je posílení vazeb mezi domácí výrobou, distribucí a spotřebou. To je první okruh duální cirkulace. Druhým je začlenění zahraničí. Nejen importu a exportu, ale hlavně investic,“ vysvětluje analytik z pekingského Centra pro Čínu a globalizaci Andy Mok.
Čipy z továrny na mražené ryby
Prioritou je technologická soběstačnost. Amerika odřízla Čínu od citlivých součástek a zasadila tím ránu významným společnostem, jako je Huawei. Pod příslibem vládních dotací se proto tisíce firem vrhají do výroby čipů. Mnohdy však bez zkušeností a z úplně jiných odvětví, jako jsou autodíly nebo mražené ryby.
Státní média tomu říkají „velký polovodičový skok vpřed“ po vzoru strategie Mao Ce-tunga z 50. let. Tehdy chtěla Čína překonat západní průmyslové státy výrobou oceli v pecích na dvorku. Velký skok vpřed ale vedl jen k hladomoru, kvůli němuž zemřely desítky milionů Číňanů.
