Kurzarbeitem by měli být kryti zaměstnanci, kteří jsou ve firmě natrvalo, domnívá se místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner podotkl, že řada společností ale potřebuje pracovníky také na kratší dobu. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře.
Cílem kurzarbeitu není nahradit personální politiku firem, ale pomoct kmenovým pracovníkům, míní Samek
Události, komentáře o kurzarbeitu (zdroj: ČT24)
Vláda po předchozích neúspěšných pokusech schválila pravidla pro kurzarbeit. V době ohrožení ekonomiky by stát přispíval na mzdy zaměstnanců, pro které nebude tolik práce. Za neodpracované hodiny by dostávali 70 procent čistého, maximálně ale do výše průměrné mzdy. Část opozice avizuje, že bude chtít ve sněmovně některé parametry měnit.
„My jsme se o něj (kurzarbeit) pokoušeli už za krize v roce 2009,“ připomněl v Událostech, komentářích Samek. „Němci, když to zaváděli, přišli na velmi jednoduchou věc: každá krize jednou končí a na startu oživení je podnik třeba mít připravený,“ uvedl s tím, že bez lidí ho nastartovat nelze. Tehdejší krize tak podle Samka jasně ukázala, že ti, kteří v tomto ohledu zameškali, pak byli pozadu.
Wiesner zase uvedl, že něco se ve schválené podobě podařilo. „Bohužel pak při projednávání vlády došlo k některým změnám, se kterými nejsme spokojeni a budeme o nich asi ještě hovořit v parlamentu, abychom udělali věci tak, aby to bylo skutečně prospěšné, jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele,“ řekl.
Wiesner má výhrady například k tomu, že 70 procent čisté mzdy bude maximálně ve výši průměrného platu. „Tím právě ti vysoce kvalifikovaní pracovníci, ti co řídí podniky… tak jsou z toho prakticky vyloučeni,“ dodal s tím, že je to velmi špatně. „Doufám, že to poslanci ještě upraví,“ řekl.
S tím souhlasí i Samek. „Tento propad se projeví na vnitřním trhu, bude to chybět ve službách. Ti lidé nebudou nakupovat,“ uvedl.
Kurzarbeit pro kmenové zaměstnance
Nárok na kurzarbeit podle vlády budou mít zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou a ti, kdo jsou zaměstnáni minimálně čtvrt roku. Podle Samka je tato podmínka fér. „My jsme sledovali situaci, aby stát pokryl případy propadu, které jsou závažné, které budou shledány jako takové, kdy by zaměstnanec neměl nést tíži,“ poznamenal s tím, že kurzarbeitem by měli být kryti zaměstanci, kteří jsou ve firmě natrvalo.
„Jeho cílem není nahradit personální politiku firem, ale jeho cílem je poskytnout pomoc těm, kteří mají být kmenovými zaměstnanci, bez nichž se firma neobejde v budoucím období,“ dodal Samek.
Wiesner v této souvislosti připustil, že se jedná o motivaci pro firmy, aby dávaly smlouvy na neurčito. „Ale zase některé z nich mají omezené dodávky, nebo mají dodávky na určitou dobu. Tam zase je potřeba, aby lidi měli na určitou dobu a ne na neurčitou,“ dodal s tím, že firmy sice potřebují kmenové zaměstnance, ale zároveň potřebují v rámci zakázek i pracovníky na kratší dobu – například ve stavebnictví nebo třeba v zemědělství.
„Takže tam se nám to moc nelíbí,“ řekl. Tříměsíční kritérium je však podle Wiesnera v pořádku, v původním návrhu byl totiž rok.