Podnikatelé s nízkými příjmy, kteří zároveň nejsou plátci DPH, by mohli evidovat tržby bez připojení k internetu. Museli by ovšem využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a jednou měsíčně poslat Finanční správě údaje o tržbách. Vyplývá to z návrhu novely zákona o EET. Norma tak navrhuje zavést vedle běžného a zjednodušeného režimu i zvláštní režim elektronické evidence tržeb (EET).
Pro zvláštní režim EET, tedy používání papírových účtenek, je třeba splnit několik podmínek. Poplatník nesmí být plátce DPH, nesmí mít více než jednoho zaměstnance, výše příjmů z evidovaných tržeb nepřesahuje za posledních 12 kalendářních měsíců 200 tisíc korun a počet evidovaných tržeb za posledních 12 kalendářních měsíců nepřesahuje 500.
„Povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu se vydává vždy na žádost poplatníka a je nárokové, to znamená, že pokud poplatník splní podmínky pro jeho vydání, správce daně žádosti vyhoví,“ uvádí materiál.
V souvislosti s tím bude muset podnikatel od MF získat blok účtenek, které bude mít povinnost vystavovat zákazníkům, a nebude moci použít jiné účtenky. Také bude muset jednou měsíčně informovat Finanční správu o tržbách a mít v provozovně vystavené oznámení o využívání zvláštního režimu EET. Zároveň ale nebude muset žádat o autentizační údaje k EET.
Ve hře jsou tři varianty EET
Podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové z poloviny ledna přichází v úvahu při přípravě novely zákona několik variant. Jedna počítá s osvobozením od EET pro plátce paušální daně, kteří nedosahují určitého obratu. Ve hře je částka 250 až 500 tisíc korun ročně. Druhá varianta uvažuje o osvobození od EET do určité úrovně příjmů a třetí uvažuje o tom, že by podnikatelé do určité úrovně příjmů nepodléhali EET, ale vykazovali tržby jen papírově.
MF dále v novele, která reaguje i na loňské rozhodnutí Ústavního soudu, navrhuje zúžit okruh tržeb, které jsou předmětem evidence, a to na tržby uskutečněné na území České republiky. Osvobození od EET by se také mohly dočkat tržby z hazardních her. Zároveň ministerstvo v novele zákona o DPH, která je součástí návrhů k EET, navrhuje přesunout některé služby z 15procentní do desetiprocentní sazby DPH. Jde například o stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Tyto změny má současná vláda v programovém prohlášení.
Ústavní soud loni 15. prosince zrušil plánovaný „náběh“ třetí a čtvrté etapy EET. S odloženou platností škrtl i několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb, týkající se například bezhotovostních plateb a rodných čísel na účtenkách.
Povinnost evidovat tržby se tak kvůli rozhodnutí soudu od letošního 1. března nebude vztahovat na platby kartou. Rovněž nebude muset být na účtence uvedeno daňové identifikační číslo (DIČ) podnikatele.
V novele ovšem MF navrhuje vrátit povinnost uvádět na účtence DIČ. Nebude se to ale týkat případů, kdy toto číslo obsahuje rodné číslo poplatníka. Ministerstvo to odůvodňuje tím, že by neuváděním DIČ byly „narušeny kontrolní mechanismy údajů uvedených na účtence“.
Evidovat budou ostatní možná dříve než v první polovině roku 2019
Novela také v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu ruší ustanovení o postupném startu jednotlivých etap EET. „Povinnost evidovat tržby bude od prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona,“ uvádí materiál.
„S ohledem na obvyklou délku legislativního procesu nelze očekávat, že by měla vzniknout povinnost evidovat tržby i pro podnikatele ze třetí a čtvrté fáze dříve než v první polovině roku 2019. Přesný termín však bude samozřejmě záviset na délce legislativního procesu,“ sdělilo ministerstvo financí.
Třetí vlna EET se měla od března 2018 týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od června 2018 se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci. EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Do třetí a čtvrté vlny EET by se podle odhadů ministerstva financí mělo zapojit dalších zhruba 300 tisíc podnikatelů.
