Praha - Sněmovna neschválila zákon o vydání státních dluhopisů v celkovém objemu 674 miliard korun. Nic se ale neděje, protože o vydávání státních dluhopisů bude v budoucnu rozhodovat kabinet na základě novely rozpočtových pravidel. Tu ještě musí podepsat prezident.
Návrh zákona o vydávání dluhopisů, který dnes sněmovnou neprošel, tak definitivně končí, už se o něm znovu jednat nemusí. Sněmovna tento týden totiž schválila novelu rozpočtových pravidel, která vládě umožní vydávat státní dluhopisy ke krytí schodku rozpočtu bez nutnosti předkládat parlamentu zvláštní zákon. Čeká se už jen na podpis prezidenta.
Dnešní pozdvižení, o které se postarala sněmovna, tak končí. Sněmovna totiž neschválila zákon o vydání státních dluhopisů v celkovém objemu 674 miliard korun. Chyběly čtyři hlasy. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek si poté vyžádal hodinovou přestávku na poradu klubu a nebylo vyloučené, že se o dluhopisech bude ve sněmovně hlasovat znova. Případně, že může být předložen i zcela nový zákon, který bude muset projít celým standardním procesem a nahradí tak zamítnutý zákon. Nakonec se tedy přistupuje k nejjednoduššímu řešení, které se po nezdařeném hlasování zdálo jako nejlepší: vydání dluhopisů vyřeší novela rozpočtových pravidel. O této možnosti se zmínil ministr financí Andrej Babiš (ANO) a připustili ji i další poslanci.
Gong je dobrá věc
Celý problém kolem schválení zákona vznikl kvůli opomenutí předsedající směnovny Jaroslavy Jermanové (ANO), která neudělala standardní politický krok: nechala přihlášené všechny poslance, neodhlásila je ze systému a to znamenalo, že kvórum, potřebné pro přijetí zákona bylo příliš vysoké. Když se pak hlasovovalo, 11 zástupců vládní koalice (sedm za ČSSD a po dvou za ANO a KDU-ČSL) návrh zákona nepodpořilo. Nešlo nejspíš o úmysl, ale mohli být v kuloárech nebo jinde na politických jednáních.
Věcně se tedy vlastně nic nestalo. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) za dnešním neschválením zákona stojí nezkušenost místopředsedkyně sněmovny Jaroslavy Jermanové, protože před hlasováním je potřeba poslance gongem upozornit, že se hlasování chystá a zároveň požádat o nové přihlášení poslanců do hlasovacího zařízení. „Je to otázka profesionality a dobré taktiky ze strany vládních poslanců, vládní koalice by si měla tyto věci osvojit, aby zbytečně nedocházelo k hlasovacím nehodám. To, že zákon neprošel není důsledek toho, že by byl rozpor v koalici, všechny tři koaliční strany hlasovaly stejně, nebo že by někteří poslanci hlasovat nechtěli, prostě to jen někteří nestihli nebo nevěděli,“ konstatoval Sobotka.
Místopředsedkyně sněmovny později kritiku odmítla. „Já si žádné pochybení nepřipouštím,“ řekla s tím, že předpokládá, že jsou poslanci dospělí a vědí, kdy mají hlasovat. Navíc se podle ní opticky zdálo, že je zákonodárců v sále dost.
Část viny na sebe dnes vzal šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který už byl kvůli neúspěšnému hlasování „na koberečku“ u Babiše. Ten mu prý řekl, že si musí do budoucna takové situace lépe hlídat. Jeden z dvojice poslanců hnutí, kteří při hlasování chyběli, byl podle něj v bufetu a druhý na toaletě. Napříště bude podle Faltýnka koalice před důležitými hlasováními ve Sněmovně požadovat odhlášení poslanců.
Dluhopisy mají sloužit k úhradě loňského a předloňského schodku státního rozpočtu a na úhradu dluhů, které bude nutné splatit v letošním a příštím roce.
Na úhradu schodků rozpočtu je v navrhovaném zákoně vyhrazeno přes 192 miliard Kč. Dalších více než 482 miliard Kč z dluhopisů chce ministerstvo využít na dluhy, které bude třeba splatit v letech 2015 a 2016. Navrhovaných 482 miliard korun má vláda využít na splacení jistin starších státních dluhopisů, které jsou v roce 2015 a 2016 splatné. Mezi ně patří například emise domácích dluhopisů z roku 2005 za 58,9 miliardy korun, emise z roku 2010 za 65 miliard korun nebo i dluhopisy v eurech vydané v roce 2009 s pohyblivou úrokovou sazbou za 300 milionů eur.
