Praha – Sezona chřestu, tedy pochoutky všech gurmánů, byla zahájena. Tato cenná plodina se přitom bude sklízet ještě zhruba měsíc. Navíc na datum začátku sklizně by se daly uzavírat sázky. Je totiž závislé na počasí, a tak ho nikdo s jistotou určit neumí.
Jedna ze známých pěstíren leží na polích v Hostíně u Mělníka. Lány z dálky vypadají jako pokryté sněhem. Je to však jen zdání, celé pole je zahalené několika vrstvami igelitových plachet. Bílý chřest totiž potřebuje naprostou tmu.
Ovšem řezání výhonků chřestu pod zemí není práce pro nováčka. A když je velké teplo, dokáže rostlina vyrůst až o osm či deset centimetrů za den. To je jak bambus, říká majitel zemědělského areálu Petr Šandera.
Český chřest do celého světa
Ještě století zpátky neměl sladký český chřest v Evropě konkurenci. I proto se vozil na vídeňský nebo pařížský panovnický dvůr. Za socialismu byl ale prohlášen za buržoazní přežitek a pole se zaorala. Teď si k němu čeští zákazníci znovu hledají cestu. V Hostíně na něj stojí frontu přímo ve výrobně.
Pro české zemědělce je i kvůli dotacím a množství práce stále jednodušší na pole vysadit třeba řepku nebo obilí a mrkev. Nákladné jsou i sazenice chřestu. Jedna rostlina vyjde na 15 korun. A práci komplikuje i tuzemské nestálé počasí.
Kilo zeleniny označované jako bílé zlato stojí kolem stokoruny. Nejčastěji končí na talíři s holandskou omáčkou nebo jako příloha k masu. Část sklizně cestuje i do Dubaje nebo do Japonska.
