Chcete reklamovat dovolenou? Poradíme, jak na to

Praha – Dovolená je chvílí, kdy máme po náročných pracovních povinnostech konečně čas odpočívat a relaxovat. Ne vždy se ale vše vyvede podle našich představ. Někdy za to může nepřízeň počasí, se kterou tak či onak v koutku mysli počítáme, jindy nám ale zážitek z dovolené zkazí cestovní kancelář nebo agentura, u které jsme si zájezd koupili. A ke slovu se tak dostane reklamace. Jak v takovém případě postupovat?

Na podání reklamace má zákazník čas 90 dnů od skončení zájezdu. Datum, kdy měl zájezd skončit, je v tomto případě rozhodné i ve chvíli, kdy klient na dovolenou vinou cestovní kanceláře vůbec neodjel. Reklamovat by však zákazník měl bez zbytečného odkladu. Cestovka pak má ze zákona na vyřízení reklamace 30 dní. Pokud ji v této lhůtě nevyřídí nebo klient není spokojen s navrženým řešením, nezbývá než se obrátit na soud.

Pokud zákazník zjistí nedostatky, které jsou v rozporu s cestovní smlouvou přímo na dovolené, neměl by s reklamací čekat až na návrat do vlasti. Měl by o nich ještě během zájezdu informovat delegáta cestovní kanceláře. Pokud ten nedostatky ke spokojenosti klienta neodstraní, nezbývá než se po návratu obrátit s reklamací přímo na cestovní kancelář. Reklamaci by přitom měl klient podat vždy písemně – například doporučeným dopisem – aby mu zůstal v rukou důkaz.

V dopise by nespokojený zákazník měl přesně specifikovat, které služby neodpovídaly cestovní smlouvě. „Doporučujeme, aby si klient nechal tyto nedostatky potvrdit přímo na místě pobytu od delegáta cestovní kanceláře, nafotil je nebo si zajistil svědectví ostatních členů zájezdu a tyto důkazy také přiložil v kopii k reklamačnímu dopisu,“ radí viceprezident Asociace cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Cestovní kancelář se například také nemůže vymlouvat na to, že se zájezd nemohl uskutečnit, protože zkrachoval dopravce nebo cestovní kanceláři zrušil ubytování třeba hotel. Podle zákona o cestovním ruchu odpovídá cestovní kancelář i za služby, které mají být plněny jinými dodavateli.

V případě, že například hotel cestovce zrušil původně nasmlouvané pokoje, musí kancelář zajistit klientům náhradní ubytování. Pokud z nějakého důvodu není možné uskutečnit zájezd podle předem dohodnutých podmínek a dojde ke zhoršení kvality poskytnutých služeb oproti cestovní smlouvě, má klient nárok na kompenzaci.

Pokud se s nižším standardem nechce smířit, musí mu cestovka zajistit návrat zpět včetně základních služeb, jako je například strava. Následně může klient žádat po cestovní kanceláři vrácení částky, kterou zaplatil, avšak sníženou o náklady, které byly cestovní kanceláří prokazatelně vynaloženy na zajištění základních služeb. To se ovšem nemusí vyplatit. Zvláště u zahraničních zájezdů totiž může být cena za spěšný návrat do vlasti poměrně vysoká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00AktualizovánoPrávě teď

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 7 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...