Atény/Brusel – Evropská unie musí neprodleně zasáhnout proti šíření dluhové krize. Prohlásil to dnes řecký premiér Jorgos Papandreu. Jen tak je podle něj možné reagovat na skepsi, která na finančních trzích panuje kvůli obavám, že unie není schopná zabránit šíření krize do dalších zemí eurozóny. Unie se zásahem počítá, dohoda o pomoci zadluženým zemím padla už 21. července. Podle eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna však není možné uvést nová pravidla s ohledem na demokratické postupy do praxe okamžitě. Ratifikace by podle něj měla být dokončena do začátku září.
Chce-li EU zabránit zhoršení krize, musí okamžitě zasáhnout
Finanční trhy po celé Evropě zažívají strmý pád. Index FTSEurofirst 300 dnes krátce po zahájení obchodování odepisoval 2,8 procenta na 965 bodů, a dostal se tak nejníže od května 2010. Podle Papandrea je jednou z hlavních příčin současného vývoje obava trhů z toho, že unie není schopna zasáhnout proti šíření dluhové krize. Předsedu Evropské komise José Manuela Barrosa proto řecký premiér vyzval k okamžité reakci.
„Na úrovni lídrů EU bylo rozhodnutí učiněno, teď musí následovat kroky evropských institucí a členských států,“ upozornil Papandreu. Premiér tlačí na implementaci opatření dohodnutých na mimořádném summitu eurozóny 21. července. Mezi dohodnuté kroky posílení pravomocí evropského záchranného fondu. K realizaci dohody kromě Papandrea vyzval dnes také slovenský ministr financí Ivan Mikloš.
Jorgos Papandreu
Jasná akce unie proti krizi přijde v září
„Děláme vše nezbytné pro to, abychom plně a rychle zavedli do praxe naše rozhodnutí. Samozřejmě bylo by skvělé, aby dohoda byla plně operativní od 22. července, ale to bylo samozřejmě nemožné,“ reagoval na výzvu Papadrea i na součansou situaci na finančních trzích Rehn. Připomněl, že dohodu musí nejprve ratifikovat členské státy. Na uvedení opatření do praxe se nicméně podle Rehna intenzivně pracuje. Zavední dohodnutých opatření je prý otázkou několika týdnů, nikoliv měsíců. Všechny nezbytné politické procesy by měly být dokončeny do začátku září.
Eurokomisař si zároveň posteskl, že trhy nereagovaly na červencovou dohodu tak, jak eurozóna předpokládala. Zároveň zdůraznil, že šíření napětí na trzích s dluhopisy napříč eurozónou není podloženo hospodářskými a rozpočtovými fundamenty.
GALERIE
videogallery_141695
Zatímco Rehn pevně věří v budoucí účinnek dohodnutých opatření, řada ekonomů se k nim staví skepticky. „Fondu se zvýšily pravomoci, bude moci poskytovat pomoc bankám, ale jeho velikost se nezvýšila,“ podotkl v rozhovoru pro ČT24 analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. „Samo nalévaní peněz asi stačit nebude, navíc vždycky to má své meze, protože někde se peníze musí vzít. Bude muset dojít k očistným procesům v zemích, které nejsou schopny to zvládat sami,“ dodal ekonom ING Jiří Rusnok.
Začne se z eurozóny vylučovat?
„Měli bychom se vážně začít bavit o tom, jestli nevyloučit země jako je Řecko a Portugalsko z eurozóny. Ty v současnosti nejsou schopné řešit své problémy,“ míní trader Baader Bank Robert Halver.
„Dluhové problémy už vlastně mají i Itálie a Španělsko. Co by potom z té eurozóny zbylo?“ ptá se ekonom Conseq Michal Stupavský.
Bez panevropské spolupráce se z dluhů nedostaneme
Podle člena rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Luca Coena je pro záchranu Evropy z krize nutná spolupráce. EU by se proto měla pohnout směrem k zavedení společných eurodluhopisů. "Je to směr, kterým musíme jít, musíme všechny problémy suverénních státních dluhů přenést na evropskou úroveň. Nikdy se z toho nedostaneme, pokud to necháme na národní úrovni," odpověděl Coene na otázku, zda jsou společné evropské dluhopisy dobrý nápad.
Investoři mají obavy z šíření dluhové krize do dalších extrémně zadlužených zemí eurzóny – zejména Itálie a Španělska. Požadované výnosy z dluhopisů těchto zemí proto v posledních dnech zvyšovaly maxima. Barroso se snažil strach zmírnit tím, že panika na trzích neodpovídá situaci zadlužených zemí. Nervozitu investorů ale naproti tomu zvyšuje obava, že kdyby Itálie nemohla splácet své dluhy, stáhla by s sebou nejspíš také Francii, které dluží nejvíc.