Praha – Jednu z největších zakázek v dějinách jaderné energetiky - zakázku na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelína s opcí na dostavbu pátého bloku Dukovanské elektrárny a až dvou bloků ve slovenských Jaslovských Bohunicích - chtějí získat firmy z Francie, Ruska či USA. Za zakázku, která má dosáhnout hodnoty až půl bilionu korun, pro svoje tuzemské firmy bojují i politické špičky zmíněných států. Za ruský Atomstrojexport se přimlouval vicepremiér Žukov, za americký Westinghouse zase viceprezident Joe Biden. Podle časopisu Respekt si někteří členové vlády nepřejí další jaderné reaktory z ruských rukou, v Česku jich takových nalezneme již šest. Geopolitické hledisko nicméně firma ČEZ odmítá, tendr by dále měl probíhat dle zákona o veřejných zakázkách, který geopolitickou optiku nepřipouští.
Ministři Jan Kohout a Martin Barták již dříve naznačili, že vláda jako většinový akcionář ČEZu pochopitelně bude chtít mít na rozhodování o dostavbě vliv. „To jsou absolutně standardní kroky, probíhají přímá jednání s představenstvem, jednání skrze dozorčí radu, a pokud budeme chtít jako většinový akcionář nějaké rozhodnutí, tak také musíme svolat valnou hromadu, a to ještě tak, abychom neohrozili investice minoritních akcionářů, čili to jsou standardní právní kroky a nástroje, které má vláda k dispozici,“ tvrdí ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský.
Tošovský: Je třeba rovný přístup ke všem
Důležitým faktorem výběru nicméně bude nejspíše geopolitické hledisko. „Nikdo by ale v tuto chvíli neměl být diskriminován ani preferován,“ podotýká Tošovský. Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec ministerstva zahraničních věcí pro jadernou bezpečnost, přesto tvrdí, že si politická elita nejprve musí ujasnit, s kým chce být příštích patnáct let spojována. Podle jeho memoranda, o kterém informuje pondělní vydání týdeníku Euro, by neměla zakázku právě kvůli geopolitickým souvislostem a diverzifikaci zdrojů dostat ruská firma.
Václav Bartuška v Otázkách Václava Moravce:
„Tlak, který budou Francie, Rusko i USA v příštích měsících vyvíjet, je něco, s čím se česká politika již dlouho nesetkala.“
"Nicméně je třeba si uvědomit, že pokud Bezpečnostní rada státu rozhodne z
tendru vystřelit ruského zájemce, který má levnější technologii, ve hře zůstanou jen dva, Areva a Westinghouse. To znamená, že z tendru se vytratí cenová konkurence, a bude hrozit, že Francouzi se domluví s Američany na společném postupu, a pak může být výsledná cena nepředstavitelně vysoká," řekl týdeníku Euro nejmenovaný člen dozorčí rady ČEZ. Podle něj není možné
Rusy z výběrového řízení „vyhodit“ před podáním závazných nabídek, tedy ne
dříve než v březnu 2011.
ČEZ očekává podle Bartuškova memoranda, že náklady na zakázku se budou pohybovat mezi 7000 a 10 000 eury za 1 kW výkonu. To by znamenalo celkovou cenu zhruba 500 až 800 miliard korun. K tomu generální ředitel ČEZ Martin Roman uvedl, že zcela souhlasí s Václavem Bartuškou, že nové dva bloky v Temelíně nesmějí být předražené. „Takovou nabídku bychom nikdy nepřijali,“ uvedl. ČEZ navíc podle mluvčího Ladislava Kříže dosud nikdy nesdělil svá očekávání ceny výstavby nových jaderných bloků a neučiní tak ani v
budoucnosti.
Energetická strategie tématem příštích voleb?
Současná vláda nicméně ožehavé rozhodnutí nejspíše nevyřkne. „Celá státní energetická koncepce by měla mít výhled delší než jedno volební období a doufáme, že se stane předmětem diskuse před květnovými volbami,“ tvrdí Jan Dusík, 1. náměstek ministra životního prostředí ze Strany zelených. S jeho slovy souhlasí rovněž Vladimír Hlavinka, ředitel divize Výroba společnosti ČEZ.
Podle právního názoru na vstup vlády do tendru na dostavbu Temelína by nicméně kabinet, pokud hodlá uplatnit i geopolitické hledisko, měl výběr dodavatele Temelína vyjmout z působnosti zákona o veřejných zakázkách. Ministr Tošovský nicméně tento postup vidí jako nejzazší možnost. „Proces se rozjel podle zákona o veřejných zákazkách, uchazeč o zakázku by měl doložit, jak by případné problémy vyřešil. Zatím jsme také nenašli riziko, proč bychom měli tento tendr vyjmout ze zákona o veřejných zakázkách, což by mimo jiné umožnilo uplatnit právě geopolitické hledisko na tuto soutěž,“ upozornil Tošovský. Proti geopolitickému hledisku se ohradil rovněž zástupce ČEZu Hlavinka.
Bartuška: Energetiku je třeba diverzifikovat
Václav Bartuška již dříve poukázal na fakt, že v ČR funguje 6 jaderných reaktorů ruského původu. „Diverzifikovat energetiku musíme, na tom se shodnou všichni,“ myslí si Bartuška. Problém tendru s možným přesahem do Slovenska nevidí. „Teď jde pouze o dostavbu dvou bloků Temelína. Tečka,“ tvrdí rezolutně Bartuška a s jeho slovy souhlasí rovněž ministr Tošovský. „Teď se skutečně vybírá dodavatel pro dva bloky s tím, že bude mít opci, a pakliže se uplatní, tak to jsou věci, které musí investor probírat s vládou jiného státu,“ uzavírá Tošovský.
Do tendru na dostavbu Temelína se přihlásily americký Westinghouse, Atomstrojexport z Ruska a francouzská Areva. Vítěz tendru by měl být znám v roce 2011. V případě nových bloků Temelína se počítá s uvedením do provozu v letech 2019 až 2020, u pátého bloku Dukovan přibližně v letech 2023 až 2025.
