Praha – Společnost ČEZ nabídla ministerstvu životního prostředí, že po modernizaci bude v oblasti elektrárny Prunéřov vypouštět stejný objem emisí v poměru k vyrobené elektřině, s jakým počítá varianta rekonstrukce navrhovaná ekology. ČEZ v současnosti čeká na konečné rozhodnutí ministerstva životního prostředí o vlivu modernizace Prunéřova II na životní prostředí, úřad chce zadat posouzení návrhů projektu do zahraničí. Chce totiž, aby modernizovaná elektrárna měla účinnost 42 procent, projekt firmy ČEZ počítá s účinností o čtyři procenta nižší.
Ministr životního prostředí Jan Dusík chce, aby zahraniční posuzovatel analyzoval i tuto nabídku společnosti ČEZ. "I toto bude předmětem posouzení
mezinárodním konzultantem. Otázkou je, zda je to adekvátní a naplnitelné," řekl. Jaké společnosti posudek zadá, zveřejní zřejmě do konce týdne.
ČEZ chce do rekonstrukce uhelné elektrárny Prunéřov investovat až dvacet pět miliard korun. Taková investice by se firmě měla vrátit do 25 let. „Pokud jde o emise oxidu uhličitého, tak ten rozdíl mezi ČEZem navrhovanou technologií a tou, kterou prosazovalo ministertsvo životního prostředí, je půl milionu tun ročně,“ podporuje ekologické aktivisty Jan Rovenský z Greenpeace.
Ekologové viní ČEZ, že chce na projektu šetřit
Ekologové tvrdí, že ČEZ chce pouze ušetřit peníze, a proto nabízí starší technologie. „V tomto konkrétním případě ta technologie, kterou tam navrhujeme, je nejlepší možná pro tento konkrétní případ,“ odmítá to Daniel Beneš, výkonný ředitel ČEZu.
ČEZ nabídl závazek k maximálnímu množství vypuštěného oxidu uhličitého za celou životnost zrekonstruované elektrárny Prunéřov II. Průměrná emise oxidu uhličitého na dodanou megawatthodinu z Prunéřova by neměla překročit hodnotu 1,0113 tuny. Celkové emise CO2 z obnovených bloků elektrárny Prunéřov II nepřekročí podle návrhu ČEZ za dobu její životnosti 121,3 milionu tun.
Návrh ČEZu prý není v souladu s českou legislativou
„Rozhodně se nabízí otázka, jak by to chtěl ČEZ udělat. Pro nás je zásadní to, že návrh, který ČEZ pro Prunéřov má, není v souladu s evropskou a českou legislativou, pokud jde o účinnost, a samozřejmě tím pádem i emise jsou vyšší, než by měly být,“ uvedl právník Ekologického právního servisu Jiří Nezhyba. Jakákoli nová varianta rekonstrukce elektrárny by podle něj navíc měla být posouzena v rámci procesu posouzení vlivu na životní prostředí, který běží od roku 2008.
Asi největší vášně ale vyvolala sama podstata rekonstrukce. ČEZ totiž hodlá vyměnit turbíny, kotel a část vnitřního vybavení, zůstanou jen chladicí věže. Podle ekologů už proto nejde o rekonstrukci, ale výstavbu nové elektrárny.
Jan Rovenský, konzultant klimatické a energetické kampaně Greenpeace
„Když v elektrárně dáte novou turbínu, nový generátor, nový kotel, tak v podstatě je to skutečně nové zařízení, v tomto případě pouze ve zdech toho starého. [..] Takže se na ni vztahují nové přísnější předpisy.“
Do lokality Prunéřova počítá ČEZ elektrárnu Tušimice. Tušimice I plánuje firma uzavřít do roku 2020, Tušimice II o výkonu 1050 megawattů hodlá zmenšit na 750 megawattů.
