ČEZ má skrze Akenerji zájem o první jadernou elektrárnu v Turecku

Istanbul – Turecká energetická firma Akenerji, jeden z investičních plánů české elektrárenské společnosti ČEZ, má zájem o výstavbu první jaderné elektrárny v Turecku. Za tímto účelem se zúčastní tendru, který vypsala turecká vláda. Firma zřejmě k projektu přizve i některého z partnerů. ČEZ navíc prostřednictvím Akenerji postaví v Turecku také tři vodní elektrárny s celkovou kapacitou 64 megawattů. Investice má dosáhnout 120 milionů eur (zhruba 3,2 miliardy korun).

ČEZ podniká v Turecku prostřednictvím společného podniku Akenerji s místním partnerem, firmou Akkök Group. Obě společnosti již získaly místního distributora elektřiny Sedas, který dodává elektřinu 1,3 milionu zákazníků v průmyslové oblasti na severozápadě Turecka.

Podle firmy Akenerji zaplatí Sedas za první tureckou jadernou elektrárnu 150 milionů dolarů (asi 2,75 miliardy korun). Původní informace zmiňovaly celkovou sumu za koupi distributora elektřiny 600 milionů dolarů (zhruba 11 miliard korun).

Vodní elektrárny budou generovat energii už od příštího roku

Zbývající tři vodní elektrárny vzniknou na jihu a jihovýchodě země v lokalitách Himmerli, Gokkaya a Bulam. Do provozu by měly být uvedeny na podzim 2012, Bulam již v roce 2010. Spolufinancování projektu zajistí banka Turk Sinai Kalkinma Bankasi.

„Příležitostí na tureckém trhu je dostatek, a to jak ve výrobě, tak distribuci elektřiny, tudíž je zde pro Akenerji dostatek prostoru pro další rozšiřování jejích aktivit. Konkrétně v oblasti distribuce elektřiny se chystají privatizace dalších společností a ČEZ, respektive Akenerji bude chtít být při tom,“ uvedl ředitel divize International společnosti ČEZ Tomáš Pleskač. Akenerji je třetí největší nestátní elektrárenskou firmou v Turecku. V současné době provozuje portfolio zdrojů o instalovaném výkonu 372 megawattů a další investice směřují do výstavby obnovitelných zdrojů o celkovém výkonu asi 380 megawattů.

ČEZ a Akenerji plánují tureckou energetickou expanzi

Akenerji plánuje společně se skupinou ČEZ dosáhnout v následujících letech rozšíření výrobního portfolia na 3000 megawattů instalovaného výkonu. Tento nárůst si vyžádá investice za zhruba tři miliardy dolarů (téměř 56 miliard korun). Mezi další plány Akenerji v Turecku patří například výstavba paroplynové elektrárny o výkonu 880 MW v provincii Hatay.

Skupina ČEZ spolu s Akkök Group drží v Akenerji téměř tříčtvrtinový podíl. Každý z partnerů má shodnou účast 37,4 procenta, ostatní akcie se volně obchodují. ČEZ za podíl zaplatil asi 303 milionů dolarů (zhruba 5,6 miliardy korun).

Z pohledu ČEZu je Turecko se svými 70 miliony obyvateli porovnatelné s celou střední Evropou, v roce 2007 se zde spotřebovalo zhruba 190 terawatthodin elektrické energie. Spotřeba elektřiny v Turecku navíc roste velmi rychlým tempem, zhruba o šest až osm procent ročně, v Evropě jsou to pouze dvě až tři procenta.

  • Sídlo ČEZu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1234/123337.jpg
  • ČEZ autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/796/79559.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...