Pro Řecko je lepší dohoda s tvrdými podmínkami než zhroucený stát ve strukturách Evropské unie a Severoatlantické aliance, soudí v reakci na výsledek summitu eurozóny český ministerský předseda Bohuslav Sobotka. To ministr financí Andrej Babiš výsledek jednání neocenil, za několik let se podle něj bude situace opakovat. Za řešení by naopak považoval odchod Řecka z eurozóny a částečný odpis jeho dluhů. Případnou garanci půjčky Česka Řecku stejně jako jakoukoli přímou půjčku premiér i ministr financí odmítli.
Čeští politici jsou k vývoji kolem Řecka spíše skeptičtí
Celou noc jednaly členské země eurozóny o podmínkách pomoci Řecku ze záchranného fondu eurozóny. Tou klíčovou je ve výsledku rychlé zahájení tvrdých reforem. „Krok to není dobrý a za pár let bude eurozóna ve stejné situaci jak v roce 2011 a dnes,“ soudí Babiš. Závazky Řecka vůči eurozóně budou mít podle něj na řeckou ekonomiku a společnost velmi negativní dopad.
Předseda opoziční ODS Petr Fiala považuje výsledek summitu za hašení požáru benzinem. Vyzval premiéra Sobotku, aby dodržel slib a zabránil účasti Česka na umoření řeckého dluhu. „To, že Česko velmi reálně může přijít o čtyři miliardy ze svého rozpočtu, je důsledkem nevratných kroků, které Sobotkova vláda podniká směrem k našemu členství v eurozóně,“ uvedl šéf ODS Petr Fiala. Závěry summitu by podle něj měly obsahovat podmínku, že pokud nedojde k domluveným reformám, mělo by Řecko eurozónu opustit s tím, že jeho dluh bude následně restrukturalizován.
Jan Zahradil o výsledku summitu o pomoci Řecku:
„Jde o náplast na porušené a zraněné reputaci eura a eurozóny jako takové. V posledních hodinách a dnech se tady hrála spíš taková psychologická hra o to, kdo z těch jednání vyjde jako vítěz… Evropští lídři si ale podle mého jen koupili čas a krize se samozřejmě za čas vrátí. Je důležité jen vědět, jestli se to dá počítat na roky, nebo na měsíce.“
Europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer dohodu ocenil, jde podle něj o dobrý začátek. „Je třeba, aby Řekové pochopili, že jde o reformy, které oni potřebují, a že je dělají proto, aby se v jejich zemi žilo v budoucnu mnohem lépe, než se v ní žije nyní,“ uvedl. Razantní obsah dohody je podle něj důsledkem předešlých měsíců oddalování dohody ze strany premiéra Alexise Tsiprase. „Musí se nyní chovat méně jako levicový extremista a více jako řecký premiér,“ dodává europoslanec.
Finanční garance odmítl Zeman i vláda
Prezident Miloš Zeman má dohodu s Řeckem za velmi křehkou, protože už několikrát slib nedodrželo. Odmítá také, aby se Česko stalo jedním z ručitelů za půjčku Řecku. Na takovou variantu se prý dívá velmi negativně. „Protože se domnívám, že čeští daňoví poplatníci by v žádném případě neměli platit řecké dluhy,“ zdůraznil prezident.
Ještě před skončením jednání o novém záchranném balíku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) bude totiž Řecko potřebovat krátkodobou půjčku. EU uvažuje o tom, že by ji mohl poskytnout starší fond EFSM (Evropský finanční stabilizační mechanismus). A za půjčky z EFSM ručí všechny státy osmadvacítky v poměru, který odpovídá jejich příspěvku do unijního rozpočtu. Česko by tak ručilo za 1,13 procenta půjčky (podobně v minulosti ručilo za krátkodobé půjčky poskytnuté Irsku a Portugalsku). Nejedná se o přímý převod českých peněz do Řecka, ale pouze o poskytnutí záruky.
Kolik peněz Řekové získají? Bude se podílet i Česká republika? Co se stane, když Řecko podmínky nesplní? Odpovědi na všechny základní otázky týkající se řecké krize si přečtěte ZDE.
Tuzemská vláda použití staršího fondu EFSM otevřeně odmítla. „V rámci tohoto mechanismu jsou do problému vtahovány i ostatní země EU. ČR odmítá garance za řecké dluhy a Evropská rada v minulosti řekla, že tento mechanismus po červnu 2013 již nebude používat,“ prohlásil ministr financí Babiš. S premiérem se shodli v tom, že problémy Řecka mají řešit pouze státy eurozóny.
O použití fondu EFSM budou ministři financí Evropské unie rozhodovat v úterý. Českou republiku bude zastupovat ministr Babiš (původně měla delegaci vést jeho náměstkyně Lenka Jurošková). Šéf státní kasy už upozornil, že Česko může být přehlasováno – o použití EFSM se totiž rozhoduje kvalifikovanou většinou.
Mach: Návrat k drachmě by donutil Řecko k rozpočtové odpovědnosti
Poslanec Evropského parlamentu za Svobodné Petr Mach považuje dohodu uzavřenou na summitu jen za pokračování trendu záplat, které ale nehledají řešení, jak postavit Řecko na vlastní nohy. „Řecko trpí tím, že sdílí stejný kurz k dolaru jako bohaté Německo, ztrácí konkurence schopnost a teď dostane jen další půjčku, kterou zase nebude nikdy schopno splatit,“ shrnul svůj postoj.
GALERIE
videogallery_546290
Stanovisko premiéra hodnotí za mírně vydírající. Není podle něj pravda, že návrat Řecka k drachmě by nutně znamenal chaos. Nezodpovědná rozpočtová politika by se odrazila jen v inflaci, kterou by museli politici vysvětlovat svým voličům a nemohli by vše házet na mezinárodní věřitele, kteří jsou tím zákonitě rozladěni. „Je třeba, aby zase každý hospodařil za své,“ prohlásil Mach.
Naopak bývalý premiér Vladimír Špidla v Událostech, komentářích před návratem k drachmě varoval: „Kdyby Řecko přešlo na drachmu, tak by nenastal žádný zázrak, naopak střední vrstva by přišla o své úspory. Pravděpodobně by byla nutná masivní humanitární pomoc, protože za peníze typu drachmy těžko nakoupíte ropu, potraviny a podobné věci. Čili dá se předpokládat, že by mohl nastat velký vnitřní rozvrat a nedají se vyloučit ani extrémní scénáře.“
Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský řeckému premiérovi příliš nevěří, udělal prý během dosavadních jednání řadu chyb. „Teď má možnost ukázat, jaký je politik, nebo zda jen slibuje nesmyslné věci, které nejde splnit,“ dodává. Zdechovský chápe rozhořčenost českých politiků v případě ručitelství Řecku. Ale podle něj by na nás měl hospodářský dopad i bankrot Řecka, nejméně Česko podle něj v tuto chvíli bude bolet, když se na řešení řeckého problému bude podílet na zárukách pro Řecko. Udělali jsme to i v případě Irska, připomíná.