Český zbrojař Strnad oživuje výrobu v Srbsku. Do zkrachovalé továrny přijal už stovku lidí

Nahrávám video
Události: Czechoslovak Group rozvíjí výrobu v Srbsku
Zdroj: ČT24

Firma Czechoslovak Group otce a syna Jaroslava a Michala Strnadových přijímá nové zaměstnance do továrny 14. oktobar v srbském městě Kruševac. Tu koupila loni v říjnu podle informací tamních médií za sto milionů korun. Továrna tehdy byla v konkurzu. Podle šéfa srbské opoziční Lidové strany Vuka Jeremiče se při obchodu praly špinavé peníze.

V kovárně srbského podniku 14. oktobar se od dvacátých let 20. století vyráběly těžké stroje. V posledních dekádách dominovaly bagry, traktory nebo i raketomety. Kvůli zbrojnímu programu se v době kosovské krize v roce 1999 stala terčem bombardování NATO.

Z něho se ještě vzpamatovala, výroba začala mimo jiné kvůli mezinárodní izolaci Srbska upadat. Ještě v roce 2007 ve firmě pracovalo na osm tisíc lidí. O devět let později se však dostala do konkurzu.

Srbsko hledalo strategického investora a vypsalo výběrové řízení na prodej zadluženého podniku. Jediným uchazečem, který splnil jeho podmínky, byla Czechoslovak Group. V říjnu 2017 firmu výhodně koupila.

Podle srbského opozičního politika Vuka Jeremiče, kterého citoval web Deutsche Welle, se při obchodu praly špinavé peníze lidí napojených na bývalou makedonskou vládu Nikoly Gruevského. Spojovacím článkem byl podle něj bývalý šéf makedonské tajné služby Sašo Mijalkov, který má prý kontakty na český byznys.

Práce v 14. oktobaru se předává z otce na syna

Czechoslovak Group začala do firmy investovat a podnik už přijal stovku nových zaměstnanců. Jejich počet se tak zvýšil ze 129 na 230. To má být teprve začátek. „Do konce roku přijmeme dalších 150 až 200 lidí. Určitě se ta čísla budou pohybovat od tisíce do dvou tisíc lidí v průběhu tří až čtyř let,“ popisuje plány továrny její generální ředitel Daniel Pribičko. „Zvětšuje se tak výrobní síla továrny, aby vyráběla víc. A to jak ve speciálním, tak i civilním programu,“ doplňuje ho vedoucí výroby Bogoslav Dašič.

Přes 30 let ve firmě pracuje Kruševacký rodák Goran Markovič. Říká, že příchod českého kapitálu podnik změnil. „Znamená to pro nás hodně, hlavně jistotu práce. Protože o to jsme tady ve 14. oktobaru přišli,“ vysvětluje.

V továrně ková už třetí generace Markovičů. „Můj otec tady zaučoval mě. Uživil rodinu a postavil dům. Já tady teď zaučuju svoje děti, to samé bude dělat můj syn. Pro naši rodinu 14. oktobar znamená život,“ popisuje Goran Markovič.

Jeho syn Milan si nové majitele pochvaluje. „Zlepšily se pracovní podmínky. Lepší je oblečení a pracovní pomůcky. Stroje se také opravily,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 16 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...