Český zbrojař Strnad oživuje výrobu v Srbsku. Do zkrachovalé továrny přijal už stovku lidí

Nahrávám video
Události: Czechoslovak Group rozvíjí výrobu v Srbsku
Zdroj: ČT24

Firma Czechoslovak Group otce a syna Jaroslava a Michala Strnadových přijímá nové zaměstnance do továrny 14. oktobar v srbském městě Kruševac. Tu koupila loni v říjnu podle informací tamních médií za sto milionů korun. Továrna tehdy byla v konkurzu. Podle šéfa srbské opoziční Lidové strany Vuka Jeremiče se při obchodu praly špinavé peníze.

V kovárně srbského podniku 14. oktobar se od dvacátých let 20. století vyráběly těžké stroje. V posledních dekádách dominovaly bagry, traktory nebo i raketomety. Kvůli zbrojnímu programu se v době kosovské krize v roce 1999 stala terčem bombardování NATO.

Z něho se ještě vzpamatovala, výroba začala mimo jiné kvůli mezinárodní izolaci Srbska upadat. Ještě v roce 2007 ve firmě pracovalo na osm tisíc lidí. O devět let později se však dostala do konkurzu.

Srbsko hledalo strategického investora a vypsalo výběrové řízení na prodej zadluženého podniku. Jediným uchazečem, který splnil jeho podmínky, byla Czechoslovak Group. V říjnu 2017 firmu výhodně koupila.

Podle srbského opozičního politika Vuka Jeremiče, kterého citoval web Deutsche Welle, se při obchodu praly špinavé peníze lidí napojených na bývalou makedonskou vládu Nikoly Gruevského. Spojovacím článkem byl podle něj bývalý šéf makedonské tajné služby Sašo Mijalkov, který má prý kontakty na český byznys.

Práce v 14. oktobaru se předává z otce na syna

Czechoslovak Group začala do firmy investovat a podnik už přijal stovku nových zaměstnanců. Jejich počet se tak zvýšil ze 129 na 230. To má být teprve začátek. „Do konce roku přijmeme dalších 150 až 200 lidí. Určitě se ta čísla budou pohybovat od tisíce do dvou tisíc lidí v průběhu tří až čtyř let,“ popisuje plány továrny její generální ředitel Daniel Pribičko. „Zvětšuje se tak výrobní síla továrny, aby vyráběla víc. A to jak ve speciálním, tak i civilním programu,“ doplňuje ho vedoucí výroby Bogoslav Dašič.

Přes 30 let ve firmě pracuje Kruševacký rodák Goran Markovič. Říká, že příchod českého kapitálu podnik změnil. „Znamená to pro nás hodně, hlavně jistotu práce. Protože o to jsme tady ve 14. oktobaru přišli,“ vysvětluje.

V továrně ková už třetí generace Markovičů. „Můj otec tady zaučoval mě. Uživil rodinu a postavil dům. Já tady teď zaučuju svoje děti, to samé bude dělat můj syn. Pro naši rodinu 14. oktobar znamená život,“ popisuje Goran Markovič.

Jeho syn Milan si nové majitele pochvaluje. „Zlepšily se pracovní podmínky. Lepší je oblečení a pracovní pomůcky. Stroje se také opravily,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 12 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...