Český zbrojař Strnad oživuje výrobu v Srbsku. Do zkrachovalé továrny přijal už stovku lidí

Nahrávám video
Události: Czechoslovak Group rozvíjí výrobu v Srbsku
Zdroj: ČT24

Firma Czechoslovak Group otce a syna Jaroslava a Michala Strnadových přijímá nové zaměstnance do továrny 14. oktobar v srbském městě Kruševac. Tu koupila loni v říjnu podle informací tamních médií za sto milionů korun. Továrna tehdy byla v konkurzu. Podle šéfa srbské opoziční Lidové strany Vuka Jeremiče se při obchodu praly špinavé peníze.

V kovárně srbského podniku 14. oktobar se od dvacátých let 20. století vyráběly těžké stroje. V posledních dekádách dominovaly bagry, traktory nebo i raketomety. Kvůli zbrojnímu programu se v době kosovské krize v roce 1999 stala terčem bombardování NATO.

Z něho se ještě vzpamatovala, výroba začala mimo jiné kvůli mezinárodní izolaci Srbska upadat. Ještě v roce 2007 ve firmě pracovalo na osm tisíc lidí. O devět let později se však dostala do konkurzu.

Srbsko hledalo strategického investora a vypsalo výběrové řízení na prodej zadluženého podniku. Jediným uchazečem, který splnil jeho podmínky, byla Czechoslovak Group. V říjnu 2017 firmu výhodně koupila.

Podle srbského opozičního politika Vuka Jeremiče, kterého citoval web Deutsche Welle, se při obchodu praly špinavé peníze lidí napojených na bývalou makedonskou vládu Nikoly Gruevského. Spojovacím článkem byl podle něj bývalý šéf makedonské tajné služby Sašo Mijalkov, který má prý kontakty na český byznys.

Práce v 14. oktobaru se předává z otce na syna

Czechoslovak Group začala do firmy investovat a podnik už přijal stovku nových zaměstnanců. Jejich počet se tak zvýšil ze 129 na 230. To má být teprve začátek. „Do konce roku přijmeme dalších 150 až 200 lidí. Určitě se ta čísla budou pohybovat od tisíce do dvou tisíc lidí v průběhu tří až čtyř let,“ popisuje plány továrny její generální ředitel Daniel Pribičko. „Zvětšuje se tak výrobní síla továrny, aby vyráběla víc. A to jak ve speciálním, tak i civilním programu,“ doplňuje ho vedoucí výroby Bogoslav Dašič.

Přes 30 let ve firmě pracuje Kruševacký rodák Goran Markovič. Říká, že příchod českého kapitálu podnik změnil. „Znamená to pro nás hodně, hlavně jistotu práce. Protože o to jsme tady ve 14. oktobaru přišli,“ vysvětluje.

V továrně ková už třetí generace Markovičů. „Můj otec tady zaučoval mě. Uživil rodinu a postavil dům. Já tady teď zaučuju svoje děti, to samé bude dělat můj syn. Pro naši rodinu 14. oktobar znamená život,“ popisuje Goran Markovič.

Jeho syn Milan si nové majitele pochvaluje. „Zlepšily se pracovní podmínky. Lepší je oblečení a pracovní pomůcky. Stroje se také opravily,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 12 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...