Česko uspělo v pětimiliardové arbitráži s Konsortium Oeconomicus

Praha - Česká republika se stala vítězem v arbitráži o pět miliard korun, které žádal švýcarský investor Konsortium Oeconomicus, informovalo dnes ministerstvo financí. V krátké době jde o druhou arbitráž, kdy Česká republika uspěla. Naposledy to byl spor George Nepolsky proti České republice.

Jádrem sporu bylo vystavení pětimiliardové garance ze strany ministerstva životního prostředí, respektive Státního fondu životního prostředí, na výstavbu spalovny odpadů v Mladé Boleslavi. Po definitivním zmaření projektu kvůli bankrotu společnosti její majitelé vůči Česku uplatňovali proplacení garancí. „Je to další případ, kdy zahraniční investor ze svého obchodního neúspěchu viní Českou republiku a kdy se ministerstvu financí podařilo v arbitráži vyhrát,“ přiblížil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

ministr financí Miroslav Kalousek

„Arbitrážní tribunál vyhověl našemu návrhu, ukončil celé řízení, a tím se nám podařilo odvrátit hrozbu pro peníze daňových poplatníků ve výši téměř pět miliard korun. Tribunál nám navíc přiznal plnou náhradu nákladů řízení.“ 

Česká strana vynaložila na soudní náklady osm milionů korun, které jí budou podle Jakoba uhrazeny. ČR zatupoval právní tým, který vedla Karolína Horáková z advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges.

Česká republika nyní vede podle údajů ministerstva financí dvě arbitráže na základě smluv o ochraně investic, jsou to spory s německými firmami InterTrade a ECE Group. Dohromady si firmy v arbitrážích nárokují zhruba do sedmi miliard korun. V obou případech se čeká na verdikt arbitrážního tribunálu. 

Nahrávám video

Probíhající arbitráže

  • ECE Group

Nárok: 70,3 milionu eur (1,8 miliardy korun)

Spor: Rozhodnutí MMR ohledně plánované stavby obchodně-společenského centra Galerie v Liberci. Ministerstvo zrušilo územní rozhodnutí pro výstavbu poté, co uznalo námitky nizozemské firmy Multi Development, že se nestala účastníkem stavebního řízení.

  • InterTrade

Nárok: 87,3 milionu eur (3,4 miliardy korun)

Spor: Kauza spojená s Lesy ČR. Bývalý německý majitel lesnické firmy CE WOOD se soudí se státem kvůli zadávání tendrů.

Česku dále potenciálně hrozí deset arbitráží s nároky do 20 miliard korun. U těchto sporů ovšem nebyly žaloby podány. „Nepovažujeme za příliš pravděpodobné, že budou skutečně zahájeny. Nemyslíme si, že tyto subjekty skutečně podají arbitrážní žalobu,“ dodal Jakob. Vedle toho ČR rovněž čelí 22 různým podáním souvisejícím s investicemi do fotovoltaických elektráren. U těchto sporů rovněž dosud nebyly podány žaloby.

Celkové náklady ministerstva financí na právní služby v souvislosti s arbitrážemi se ke konci loňského roku přiblížily hranici dvou miliard korun. V samotném roce 2011 činily téměř 237 milionů korun, o rok dříve to bylo 145 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
14. 9. 2026

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
14. 9. 2026

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.