Země Evropské unie se zatím liší v pohledu na prosincový návrh Evropské komise, který by za určitých podmínek měl některým zemím bloku umožnit v budoucnu využívat systém přenesené daňové povinnosti u DPH, takzvaný reverse charge. Po jednání ministrů financí osmadvacítky to novinářům řekl eurokomisař pro finanční stabilitu a finanční služby Valdis Dombrovskis. Tento daňový mechanismus podporuje český ministr financí Andrej Babiš (ANO).
„Názory na tento návrh, který k přijetí potřebuje jednomyslnost, jsou nyní rozdělené,“ připustil také ministr financí předsednické Malty Edward Scicluna. Předsednictví podle něj zohlední připomínky států a přijde s kompromisním návrhem. Ten by podle diplomatů mohl být potvrzen v květnu či červnu.
Základem systému přenesené daňové povinnosti je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele. Bránit má takzvaným karuselovým podvodům.
O možnost využívat takzvaný mechanismus reverse charge stojí kromě Prahy také Rakousko. I slovenský ministr financí Peter Kažimír novinářům řekl, že návrh na reverse charge Bratislava podporuje.
„Bude to ještě dlouhá cesta, pohybujeme se v oblasti jednomyslnosti. Musí souhlasit všichni a ne všem se to líbí,“ poznamenal Kažimír. Jednoznačné „proti“ neslyšel, ale několik států ze západní i severní Evropy mělo podle něj konkrétní výhrady.
Český ministr financí Andrej Babiš pak podle svého slovenského kolegy na jednání připomněl věci, které říká už přes rok. „Má k tomuto tématu jasné spojence,“ dodal slovenský ministr.
Babiš sám, který v minulosti snahu systém prosadit označil za svou „obsesi“, však po úterním jednání v Bruselu s českými novináři nehovořil.
Česku vadí příliš krátké období na využití mechanismu
Podle maltského ministra Scicluny mají někteří ministři obavy z přesunu podvodů na DPH do jejich zemí a z existence dvou souběžných systémů týkajících se DPH. České republice zase vadí, že návrh komise také v nyní upravené verzi počítá s tím, že možnost mechanismus využívat skončí v roce 2022, podle názoru Prahy by mělo být období delší, nejméně pětileté.
Země mají také problémy s tou částí návrhu, která umožňuje komisi s ohledem na malou efektivitu na vnitřní trh fungování systému zastavit.
Už v prosinci česká strana původní návrh komise kritizovala, podmínky totiž byly nastavené tak, že by je Česko nejspíš nesplnilo. Nyní už je podmínka týkající se minimální výše nevybrané DPH změněna tak, že by se do tohoto kritéria Česká republika vešla a na využívání systému by měla nárok.
Česko žádalo možnost spustit nejméně pětiletý pilotní projekt obecného mechanismu reverse charge, který by umožňoval jeho využití u transakcí nad 10 tisíc eur (270 tisíc korun). Evropská komise, jež chystá celý nový evropský režim pro DPH, v prosinci splnila slib věc navrhnout.
Ministři nyní vedle toho nenašli shodu ani nad návrhem, který má umožnit zařadit elektronické publikace do nulové či supersnížené sazby DPH. I v tomto případě se Malťané pokusí najít pro všechny přijatelný kompromis.
