Brusel pootevřel dveře k reverse charge, Babiš však považuje jeho návrh za nepoužitelný

Evropská komise otevřela cestu k možnosti uplatnit u výběru DPH obecný mechanismus reverse charge, jak žádá již více než dva roky Česká republika. Podmínky jsou ale přísné a cesta k němu může být ještě dlouhá. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) považuje návrh Bruselu za v podstatě nepoužitelný, ale vítá, že existuje. Může tak usilovat o jeho úpravy.

Evropská komise ve středu navrhla členským státům cestu k tomu, aby za určitých podmínek mohly při výběru DPH využívat obecný mechanismus přenesené daňové povinnosti.

Komise ovšem do návrhu zakomponovala řadu omezení, které podle českého ministerstva financí mohou fakticky vyloučit Českou republiku z okruhu států, jež mohou o reverse charge požádat. 

  • Základem systému přenesené daňové povinnosti, známého jako reverse charge, je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele. Bránit má takzvaným karuselovým podvodům, kdy dodavatel neodvede fakturovanou DPH a odběratel si ji ve formě odpočtu daně nárokuje.

Návrh neumožňuje použít obecný reverse charge na plnění nad 10 tisíc euro (tuto hranici navrhoval původní český návrh) přímo, ale až na základě povolení ze strany Komise. Členský stát může EK požádat o rozhodnutí, pouze pokud splňuje tři podmínky.

Nahrávám video
Evropská komise a reverse charge
Zdroj: ČT24

První podmínkou je, aby žádající stát vykazoval o pět procent vyšší nedovýběr DPH než je střední, tedy mediánová, hodnota pro celou Unii. V EU je to nyní 10,4 procenta a hranice by tak byla na 15,4 procenta. Česká „VAT gap“ je v současnosti odhadována na 16,14 procenta. Vzhledem k vývoji výběru daní je možné její snížení v době, kdy nyní navrhovaná pravidla po schválení skutečně začnou platit. A to bude zřejmě nejdříve v roce 2018. 

Tato podmínka je přitom podle Babiše koncepčně špatná a škodlivá. Motivuje totiž státy a zejména ty, kterým by obecný reverse charge byl povolen, držet mezeru na úrovni pěti procent místo toho, aby ji snižovaly.

obrázek
Zdroj: ČT24

Uspěje Babišův tlak?

O možnost spuštění pilotního projektu reverse charge usiluje dlouhodobě právě Babiš. Argumentuje tím, že karuselové podvody jsou především regionální problém, týkající se Česka, Slovenska, Rakouska, Polska, Maďarska, Bulharska a Rumunska. Současný návrh Bruselu však kritizuje.

Trvám na tom, že reverse charge je v kombinaci s využitím moderních technologií nejefektivnějším způsobem, jak vybrat DPH, zbavit se karuselového podvodu a ještě k tomu podpořit cash flow podnikatelů uvnitř státu. Komise tento názor evidentně nesdílí. Netají se tím a dnešní návrh podle toho vypadá. V zásadních parametrech je napsán tak, aby se ve skutečnosti v podstatě nedal použít.
Andrej Babiš
designovaný premiér ČR

Z dlouhodobého hlediska je to ovšem podle Babiše vlastně mimořádně dobrá zpráva, která potvrzuje, že se ČR vydala správnou cestou.

„V tomhle teritoriu operuje organizovaný zločin, který nám krade DPH,“ řekl již dříve s tím, že v Česku se ztráty pohybují ve výši skoro 90 miliard korun. „To je částka větší než náš deficit, ročně není zaplaceno 22 procent DPH,“ podotkl Babiš před časem. V celé EU se podle údajů komise na DPH ročně nezaplatí skoro 170 miliard eur (asi 4,6 bilionu korun). 

Páka na nejvíce aktivní Česko a Rakousko?

Navíc může podle ministerstva financí nastat paradoxní situace, kdy EK, na základě tlaku České republiky a Rakouska, předkládá návrh, který ale právě tyto státy může vyloučit z okruhu států, jež se pro žádost o obecný reverse charge kvalifikují.

Dalšími podmínkami EK ke schválení má být alespoň čtvrtinový podíl karuselových podvodů na všech podvodech s DPH a prokázání, že země nemůže efektivně bojovat s úniky na této dani jiným způsobem. 

„Návrh EK, o který jsme tak dlouho bojovali, sice nenadchne, ale je dobře, že konečně spatřil světlo světa a máme s čím pracovat. Při projednávání návrhu vyvineme maximální úsilí na všech úrovních, abychom vylepšili nejrizikovější části návrhu,“ uvedl Babiš.

Sliby se plní…

Slib předložit do konce roku odpovídající návrh dal Babišovi francouzský eurokomisař pro měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici letos v červnu. Česko žádalo možnost spustit nejméně pětiletý pilotní projekt obecného mechanismu reverse charge, který by umožňoval jeho využití u transakcí nad 10 tisíc eur (270 tisíc korun).

„Některé členské země vyjádřily touhu využívat na domácím trhu u DPH obecný mechanismus reverse charge. Dnes plníme svůj slib a nastavujeme takové principy, abychom zajistili integritu vnitřního trhu,“ cituje středeční tisková zpráva eurokomisaře pro měnové záležitosti, daně a cla Pierra Moscoviciho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...