Babiš jel do Bruselu, aby prosadil svou „obsesi“. Systém přenesení daňové povinnosti

S výhradami, které má Česká republika vůči podobě návrhu Evropské komise na obecný mechanismus přenesené daňové povinnosti při výběru daně z přidané hodnoty (DPH), seznámil své kolegy z EU v Bruselu ministr financí Andrej Babiš. O možnost využívat obecný systém takzvané reverse charge velmi stojí nejen Česko, ale i Rakousko. Jiné země dnes ale na ministerském jednání daly najevo obavy z důsledků takového kroku.

„Jsem rád, že návrh byl konečně předložen a můžeme s ním začít pracovat,“ poznamenal Babiš, který kolegům připomněl, že reverse charge je jeho „obsese“ a mluví o ní od léta 2014. Na nevybrané DPH ztrácí EU ročně 160 miliard eur (přes 4,3 bilionu korun).

Základem systému přenesené daňové povinnosti je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele. Bránit má takzvaným karuselovým podvodům, kdy dodavatel daň neodvede a odběratel si ji nárokuje ve formě odpočtu. V současnosti mohou země mechanismus uplatnit za přísných podmínek výběrově.

Po jednání Babiš řekl, že cesta k prosazení změn a pak celého návrhu bude ještě „trnitá a složitá“. Česká republika už proto kvůli věci zorganizovala několik schůzek. O tématu v pondělí Babiš mluvil se slovinským premiérem Mirem Cerarem a ve čtvrtek večer s ministrem financí Edwardem Sciclunou. Rozhodný odpor vůči principu reverse charge během pátečního jednání Babiš nezaznamenal. „Myslím, že to je teritoriální problém, který se týká Česka, Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska, Rumunska, Bulharska,“ podotkl Babiš. „Pokud s tím nemá problém Německo, tak jsou obavy neopodstatněné,“ dodal.

Česko žádalo možnost spustit nejméně pětiletý pilotní projekt obecného mechanismu reverse charge, který by umožňoval jeho využití u transakcí nad 10 tisíc eur (270 tisíc korun). Evropská komise, jež chystá celý nový evropský režim pro DPH, v prosinci splnila svůj slib z léta a s návrhem na poslední chvíli přišla.

Brusel systém podmiňuje žádostí o povolení ze strany komise

K překvapení Prahy a Vídně však návrh z konce roku neumožňuje použít systém přímo, ale až na základě povolení ze strany komise. Stát, který o povolení požádá, ale musí splňovat určité podmínky, jež jsou z českého pohledu velmi přísné. Rakousko na jednání upozornilo, že za daného nastavení návrhu by systém vůbec nemohlo použít.

Eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici v debatě řekl, že návrh je otevřen všem zemím, umožňuje o spuštění požádat Česku i Rakousku a zároveň co nejméně ohrožuje fungování jednotného unijního trhu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Babišovi podle jeho pátečního vystoupení na ministerské radě vadí tři konkrétní věci. Ministr nesouhlasí s tím, že by podmínkou souhlasu komise musela být určitá minimální výše nevybrané DPH. „To není přijatelné. Musíme se snažit všemi dostupnými způsoby vybrat veškeré daně, abychom mohli snižovat schodek i zadlužení,“ podotkl Babiš. Podle něj
je návrh z ekonomického pohledu špatně, protože znamená, že kolem 15 procent nevybrané DPH může být tolerováno.

Vadí mu také, že by už po půl roce mohla Evropská komise fungování systému v některé zemi zastavit. Podle Babiše to znamená nejistotu pro firmy a Praha žádá, aby takové rozhodnutí bylo na ministrech financí EU. Podle Moscoviciho je ale tato pojistka potřeba vzhledem k nejistým dopadům, které by zavedení obecného mechanismu v jedné zemi mohlo mít na jiné členské státy Unie. Například slovinská zástupkyně v diskusi varovala před rizikem přesunu podvodů do jiných zemí i před vyšší administrativou a náklady, které věc přinese.

Pro Česko je nepřijatelné i to, že obecný systém reverse charge by v zemi, která splní podmínky a získá povolení jej používat, měl skončit nejpozději v roce 2022. Babiš si myslí, že by tato možnost měla existovat až do chvíle, kdy v EU začne platit nový režim pro DPH.

O podobě návrhu nyní budou jednat experti členských zemí, maltské předsednictví EU chce věc ještě v první polovině letošního roku uzavřít. O daňových otázkách musejí unijní státy rozhodnout jednomyslně. Podporu snaze Česka návrh upravit a přijmout dnes kromě Rakouska daly najevo také Maďarsko, Slovensko a Německo. Právě německou podporu dnes Babiš označil za zásadní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...