Praha - Ministerstvo životního prostředí plánuje do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990. V České televizi dnes toto číslo potvrdil ministr životního prostředí Ladislav Miko. Jeho politika ochrany klimatu počítá s téměř třicítkou legislativních a exekutivních úkolů - mezi nimi například se zavedením další uhlíkové daně nebo s úsporami na straně průmyslu, domácností i veřejné správy. Velmi sledovaná je v koncepci oblast energetiky, kde ministerstvo sází na obnovitelné zdroje a velmi diskutované jádro.
Základní rysy koncepce ochrany klimatu představil už v květnu bývalý ministr životního prostření Martin Bursík. Dle návrhu klimatické politiky, kterou tehdejší ministr v demisi Bursík předal novému premiérovi Janu Fischerovi, by Česká republika mohla do roku 2020 uspořit v porovnání se situací z roku 2005 až 20 procent emisí skleníkových plynů, a to i bez toho, že by stavěla nové jaderné reaktory. Miko by ale chtěl snížit emise ještě víc. Narozdíl od Bursíka počítá i s jádrem.
Ladislav Miko, ministr životního prostředí:
„V koncepci uvádíme, že je možné snížit emise velmi výrazně a dostatečně i bez jádra. Samozřejmě, že když k tomu přidáme jádro, je to dalších významných zhruba sedm procent.“
„V našem energetickém mixu máme už teď poměrně vysoký poměr jádra, takže se nedá mluvit o tom, že je jádro tabu.“ Zároveň dodává: „Otázka stojí spíše tak, aby se nestalo to, že navyšováním podílu jádra zapomeneme na ostatní možnosti, jak emise snižovat.“
Miko počítá s nízkoenergetickými domy
Emise chce Miko snížit také tím, že se bude spotřebovávat méně energie. Plánuje proto novelizaci vyhlášky o energetické náročnosti budov tak, aby od roku 2013 začala platit povinnost rekonstruovat a stavět v parametrech pro nízkoenergetickou výstavbu. Pro státní instituce chce tuto povinost ministr zavést již od roku 2011.
Na úspory ve veřejných institucích se ale ministerstvo životního prostředí zaměřuje i v dalších bodech koncepce. Návrh například doporučuje, aby v každém kraji a větším městě začal pracovat takzvaný energetický manažer, jehož starostí by byly úspory. Stejně, jako je tomu u odpadů, by města a regiony měly zpracovávat své energetické plány.
Česká republika produkuje přes 14 tun skleníkových plynů na obyvatele a rok, tedy o 35 procent více, než kolik činí průměr Evropské unie. Například Čína vypouští skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele dvaapůlkrát méně, Indie dokonce sedmkrát méně než Česko.
