Česko bude žádat tvrdé tresty za aféru s kontaminovanými vejci

Nahrávám video

Sankce vůči dozorovým orgánům v Nizozemsku a v Belgii musí být tak tvrdá, aby se jejich dvouměsíční prodleva v nahlášení aféry s jedovatým insekticidem fipronilem už neopakovala, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Fipronil se v minulých měsících dostal do milionů vajec nabízených v obchodech v mnoha evropských zemích. Česko aféra nezasáhla.

Také eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a rovnost pohlaví Věra Jourová považuje kauzu za skandální, zvláště když je možné podezření hlásit non-stop. Případ takového rozsahu nepamatuje. V září o němu budou jednat ministři EU, sankce pak zřejmě vzejdou od Evropské komise. 

Nizozemský soud v srpnu uvalil vazbu na dva podnikatele zapletené do aféry. Jde o dva manažery ve věku 24 a 31 let. 

Kontaminovaná vejce v Evropě
Zdroj: ČT24

Oba jednatelé dezinfekční firmy používali podle soudu fipronil na drůbežích farmách v Nizozemsku. Ohrozili tak zdraví veřejnosti, přičemž existuje podezření, že o zákazu používání tohoto preparátu věděli.

Fipronil je látka, která bývá součástí přípravků proti blechám, vším a klíšťatům. Nesmí se však podávat zvířatům, jejichž maso konzumují lidé. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje preparát za mírně toxický; jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závrati.

Jurečka řekl, že chyba se stala u nizozemských či belgických zemědělců, kteří tento insekticid použili do svých chovů. „Následně dozorové orgány těchto dvou zemí, které začátkem června přišly na rezidua fipronilu ve vejcích, tak včas, tedy neprodleně o tom nedaly vědět. Nedaly tuto informaci do systému včasného varování, který je mezi všemi 28 zeměmi EU,“ uvedl. Ostatní dozorové orgány tak neměly možnost nařídit stažení vajec či vaječných produktů z trhu. 

Došlo k dvouměsíční prodlevě, což český ministr považuje za flagrantní porušení všech správných postupů. Jourová považuje případ za skandální i vzhledem k tomu, že tak EU neměla šanci informovat své mimoevropské partnery. 

Fipronil se v ČR neužívá, řekla vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT Jana Hajšlová.

„Jednorázová konzumace (kontaminovaných vajec) nevede k žádným zdravotním efektům, ale riziko je tu vždycky chronické, tedy kdyby to byla dlouhodobá spotřeba,“ uvedla.

Její ústav nyní chystá mobilní aplikaci, která by spotřebitelům umožnila zachytit první signály o výskytu různých nežádoucích látek. Mezinárodní projekt je plánován na tři roky.

Věra Jourová a Marian Jurečka v pořadu Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Dvojí kvalita je neférová obchodní praktika

V další části pořadu OVM se hovořilo o dvojí kvalitě potravin a dalších výrobků. Tedy o případech, kdy se potraviny prodávané ve stejném obalu a pod stejným názvem v různých zemích EU od sebe liší.

„Evropská komise na to (na mnohaleté výtky) slyší, ale šli jsme na to vždycky ze špatného úhlu. Že se ta věc chtěla řešit z pozice kvality potravin nebo nějakého ohrožení zdraví. Tudy prostě cesta nevede,“ řekla Jourová na upozornění, že se o dvojí kvalitě hovoří již více let. Teprve v letošním roce to však jako problém uznal i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Jourová dodala, že ona ve spotřebitelské legislativě našla „naprosto jasnou cestu, že prodávat dvojí kvalitu produktu pod stejnou značkou je neférová obchodní praktika na společném trhu“. Toto zjištění bude podle ní pevný pilíř, o který se bude Evropská komise opírat při postupu proti prodejcům a výrobcům těchto produktů. Starat by se o to měly podle ní národní inspekce. 

Eurokomisařka doplnila, že našla v rozpočtu dva miliony eur (přes 52 milionů korun) na testování výrobků, které by mělo proběhnout ještě letos.

Dvojí kvalita potravin
Zdroj: ČT24

Jurečka k letošnímu dění poznamenal,  že „ledy se již začaly hýbat“. I Jourová řekla, že teď je šance to řešit. Podle ní také německý ministr zemědělství „mění rétoriku“, belgický pak hovoří o tom, že problém je vážný.

Eurokomisařka nebude navrhovat novou legislativu, protože ta by se v nejlepším případě schválila v roce 2023, ale chce dát národním inspekcím zpřesněnou legislativu a všem stejnou metodiku, aby společně mohly „problémem pohnout“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 6 hhodinami

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
včera v 20:04‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:22‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.