Brusel - Zatímco v Evropské unii i v eurozóně se růst cen v září zpomalil, Česká republika i Slovensko se vydaly přímo proti nastolenému trendu. V Česku se inflace zvýšila na 6,4 procenta ze srpnových 6,2. Slovensko hlásí dokonce dvouleté maximum poté, co ceny v září rostly 4,5 procentním tempem po srpnovém 4,4 procentním zvýšení.
Evropská unie v září zaznamenala zpomalení růstu cen o 0,1 procenta na 4,2 procenta. V zemích eurzóny byl pokles míry inflace ještě markantnější, ze srpnové úrovně 3,8 procenta se v září dostala až na hodnotu 3,6 procenta. Přesto je ale letošní úroveň stále vysoko nad loňskými hodnotami, které se v případě EU i eurozóny pohybovaly v těsné blízkosti dvou procent.
Snížení inflace ve většině zemí Evropské unie úzce souvisí s nižší nákupní aktivitou spotřebitelů, o které vypovídá pokles maloobchodních tržeb. Již v srpnu klesly v celé evropské sedmadvacítce o 0,2 procenta. A odborníci tvrdí, že je zářijové otřesy finančních trhů zašlápnou do červených čísel ještě hlouběji.
„Statistika jasně naznačuje, že spotřebitelé nepotlačí inflaci nahoru,“ tvrdí ředitelka a analytička společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Centrální banky světa proto podle ní nemusí váhat ani minutu a mohou bez obav začít uvolňovat svou měnovou politiku a snižovat úrokové sazby.
