O 21 miliard korun méně – takové jsou nejoptimističtější odhady propadu českého exportu do Ruska za poslední rok. Není ale jasné, kolik z toho způsobilo embargo na dovoz západních potravin, a co jde naopak na vrub padajícímu rublu. Problémy přitom nemají pouze exportéři, ale i české firmy, které mají svou výrobu přímo v Rusku.
Ruské embargo, které trvá už rok, před několika týdny ještě přitvrdilo – prezident Vladimir Putin vydal dekret o povinné likvidaci evropských potravin dovezených do Ruska právě v rozporu s vyhlášeným embargem. Agentury od té doby přinášejí pravidelné zprávy o ničení evropských sýrů, masa nebo i rajčat, která byla označena jako český reexport.
Důsledkem zákazu západních potravin jsou prořídlé regály v ruských obchodech, které se často snaží zaplnit domácí producenti nekvalitním zbožím. Slábnoucí rubl navíc žene ceny někdy až o desítky procent nahoru.
Rubl růst zřejmě nečeká
Rubl ztratil na začátku týdne další zhruba tři procenta - dolar se na ruském trhu prodával za více než 71 rublů, a ruská měna se tak dostala velmi blízko k letošnímu minimu 71,85 rublů z konce ledna. Kurz je na druhou stranu stále ještě daleko od rekordního minima ze závěru loňského roku, kdy se kvůli propadu cen ropy a západním sankcím proti Rusku propadl až k 80 rublům za dolar. Ještě loni v létě se pohyboval kolem 33 rublů, v dalších měsících jej ale srážel propad cen ropy, prohlubující se sankce a pád ruské ekonomiky do recese.
Jenom během minulého týdne ztratil rubl zhruba pět procent. Ruská centrální banka se v poslední vlně oslabování rublu zatím zdržuje intervencí na devizovém trhu. Analytici se domnívají, že si bude šetřit devizy na horší časy, protože přístup Ruska na západní kapitálové trhy je kvůli sankcím uzavřen a ceny ropy zůstanou v dohledné době nízké.
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv o víkendu řekl, že vláda a centrální banka připravují opatření na podporu oslabujícího rublu. Vláda podle něj chce přimět velké vývozce ke zvýšeným prodejům deviz na trhu. Centrální banka ale předtím dala najevo, že jí dosavadní pokles kurzu nevadí a zasáhne jen v případě ohrožení finanční stability.
Problémy mají i firmy přímo v Rusku
A právě padající rubl a slábnoucí poptávka komplikuje život i těm českým podnikům, které mají v Rusku umístěnou svou výrobu. „Probíhá druhý kolaps ruského rublu, takže teď vyčkáváme, kde se ustálí nová hladina,“ uvedl generální ředitel společnosti Hamé Martin Štrupl a dodal, že potravinové embargo se firmy dotklo minimálně. Mnohem větší starosti mají právě s kurzem rublu.
Někteří vývozci, kteří do Ruska ještě před loňským létem bez problému dodávali své zboží, přišli o své zakázky úplně. Ministerstvo zemědělství vyčíslilo ztráty českých ovocnářů na 300 milionů korun a vývozci zeleniny podle něj přišli o 180 milionů. Evropská komise jim přitom vynahradila pouze část ztrát. „Přijala žádosti od českých zemědělců a na základě jejich zhodnoceni pak vyplatila subvence v celkové hodnotě 14 milionů korun,“ uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán.
Jak ale dodává Štrupl, s embargem mají mnohem větší problémy například strojírenské firmy nebo investiční celky než samotní potravináři.
Proti sankcím a obchodním embargům se ve svém úterním projevu před velvyslanci na Hradě vyslovil prezident Miloš Zeman. Vyzval také k posílení ekonomické diplomacie, která je podle něj klíčová pro další růst tuzemského hospodářství. „Já se ptám, na co takoví diplomaté jsou. Každý z nich by měl znát trh, který je pro naše exportéry přijatelný. Každý z nich by měl spolu s CzechInvestem v zemi, která má přebytek likvidity, pomáhat zahraničním investicím v České republice. A když to neumí, tak by měl odejít,“ prohlásil prezident.
Štrupl k tomu uvedl, že právě potravinářství je v tomto ohledu velmi specifický obor, který příliš diplomatických vazeb k byznysu nevyužívá. Ale samozřejmě i potravinářům pomáhájí při vstupu na nový trh vládní informace, dodává.
