Průmyslová výroba v Česku v květnu mírně zpomalila meziroční růst na 3,2 procenta z dubnových 3,3 procenta. Nejvíce ji táhly automobilový průmysl a výroba plastů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Také stavebnictví v květnu meziročně zpomalilo růst, a to na 0,2 procenta z dubnových 8,9 procenta. Podle analytiků se českému průmyslu nad očekávání daří, navzdory obchodní válkám a dalším hrozbám, i když oslabování zahraniční poptávky se mu už zcela nevýhýbá.
Českému průmyslu se zatím daří navzdory ochlazování německé ekonomiky
Meziměsíčně byla průmyslová výroba reálně vyšší o 1,1 procenta. Produkce motorových vozidel se ve srovnání s loňským květnem zvýšila o 6,9 procenta. „I přes zpomalení ekonomiky eurozóny je poptávka po autech v zahraničí stále slušná. To je vidět v i v číslech zahraničního obchodu,“ říká hlavní ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Výroba plastů vzrostla o 13,1 procenta a energetika o 6,1 procenta. „Pokles naopak zaznamenala výroba nápojů a strojů a dále i odvětví těžba a dobývání,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Iveta Danišová.
„Meziročním růstem ve výši 3,2 procenta poměrně výrazně, takřka trojnásobně překonal očekávání trhu, který ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s růstem 1,1 procenta. Tuzemský průmysl tak jako celek i ve druhém čtvrtletí podle dosud známých dat zůstal celkem odolný vůči nepříznivému globálnímu vývoji,“ komentuje vývoj hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Dodává ale, že v trendovém pohledu je už však zřetelně patrná ztráta dynamiky tuzemského průmyslu, k níž dochází od první poloviny loňska. „Důvodem jsou obchodní války, hrozba tvrdého brexitu a zpomalení čínské a německé a potažmo globální ekonomiky,“ upřesňuje.
„I když průzkumy nálad a zvláště pak indexy nákupních manažerů věští recesi, tvrdá data z reálné ekonomiky nic takového ani nenaznačují. Květnová čísla z českého průmyslu stále kontrastují s očekáváním a vlastně i s výsledky třeba německého průmyslu, který meziročně padá o 3,7 procenta,“ doplnil analytik ČSOB Petr Dufek. Průmyslová výroba vzrostla především zásluhou automobilového průmyslu. „Potvrzuje se, že automobilky v posledních měsících dokázaly postupně vykrýt propad produkce z úvodu roku,“ podotkl Dufek.
A českému průmyslu neubylo v květnu ani zakázek, byť rostly pomaleji než v dubnu. „Dubnové takřka desetinové tempo jejich růstu, nejvýraznější od loňského října, ovšem nebylo udržitelné,“ dodává Kovanda. Vývoj zakázek podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška značí, že by si pro další měsíce mohl průmysl zachovat růst, byť poměrně malý.
Pozitivní zprávou podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka je, že meziročně vzrostly tržby z průmyslové činnosti o 6,9 procenta, což vytváří firmám prostor pro investice a úhradu rostoucích mzdových nákladů. „Pozitivní je také růst hodnoty nových zakázek, který se v květnu meziročně zvýšil o 4,1 procenta. Díky tomu se český průmysl může lépe vyrovnat s německou chřipkou, která se postupně může přenášet do českého hospodářství,“ dodává Křeček.
Přes květnový pozitivní výsledek bude tuzemská průmyslová výroba v dalších měsících ovlivněna nepříznivou ekonomickou situací u hlavních obchodních partnerů, upozornil analytik Raiffeisenbank Lukáš Růžička. Průmysl má vrchol hospodářského cyklu již za sebou a v nejbližších měsících bude růst produkce nadále utlumený. „V průměru za celý rok 2019 očekáváme, že dynamika průmyslové výroby bude podstatně nižší než v loňském roce, pouze mírně nad jedním procentem,“ odhadl.
Stavebnictví se zřejmě vrátí k předchozímu růstu, míní analytici
Stavebnictví v Česku v květnu meziročně zpomalilo růst na 0,2 procenta z dubnových 8,9 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Produkce v pozemním stavitelství meziročně klesla o 1,6 procenta, naopak v inženýrském o 5,5 procenta stoupla. V meziměsíčním srovnání bylo stavitelství po vyloučení sezonních vlivů nižší o 2,5 procenta, dodal ČSÚ.
„Stavebnictví v květnu zpomalilo, ale meziroční srovnání ovlivnila vysoká základna. Pozemní stavitelství zaznamenalo pokles, inženýrské stavby rostly a celková produkce stagnovala. Také poklesy v bytové výstavbě jsou způsobeny mimořádnými výsledky z minulého roku,“ komentovala květnová čísla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová.
„Oproti dubnu se u stavitelství jedná o zpomalení o necelých devět procentních bodů. Na vině je primárně horší počasí a nepomohl ani stejný počet pracovních dní ve srovnání s úspěšným minulým rokem,“ konstatuje ekonom Komerční banky František Táborský. To se podle něho projevilo zejména ve výstavbě domů a bytů, která meziročně poklesla. „Nižší stavební aktivita v pozemním stavitelství se promítla i do nižšího počtu zahájených a dokončených bytů, kterých bylo výrazně pod průměrem tohoto roku,“ dodává.
Počet zahájených bytů v květnu meziročně klesl o 12,3 na 3345 bytů. „V rodinných domech došlo k poklesu počtu bytů o 11,2 procenta, v bytových domech byl zaznamenán pokles počtu zahájených bytů o 22,1 procenta,“ uvedli statistici. Meziročně nižší byl v květnu i počet dokončených bytů, oproti dubnu klesl o 26,6 procenta na 2562 bytů. V rodinných domech jich bylo o 6,3 procenta méně, v bytových domech o 41,4 procenta.
Stavební úřady vydaly v květnu 7851 stavebních povolení, což bylo meziročně o 3,8 procenta více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 32,6 miliardy korun a ve srovnání s loňským květnem vzrostla o 17,2 procenta.
V následujících měsících analytici Komerční banky očekávájí, že se stavebnictví vrátí k předchozímu růstu, který však už nebude dosahovat hodnot předchozího roku.
„Po loňském růstu o vysokých 9,8 %, stavebnictví přidá už jen 4,3 %. Důvodem nižší dynamiky je tento rok hlavně nedostatek pracovní síly, který se promítá i do cen stavebních prací. Ty rostou nejrychleji od roku 1999. Stavebnictví v minulých letech prošlo značnou redukcí výrobních kapacit a ve spojení s aktuálně vysátým trhem práce se mu nedaří držet krok s rostoucí poptávkou po stavebních pracích,“ dodává Táborský.
Přebytek zahraničního obchodu stoupl
Přebytek zahraničního obchodu České republiky v květnu meziročně stoupl o 17,2 miliardy na 24,4 miliardy korun. Kladně se na tom podepsalo mimo jiné obchodování s auty. Meziročně lepší výsledek vykázal rovněž obchod s ostatními dopravními prostředky (lodě, lokomotivy nebo letadla) nebo s rafinovanými ropnými produkty a chemikáliemi. Vyplývá to z předběžných údajů ČSÚ.
Květnová bilance zahraničního obchodu byla pozitivně ovlivněna především motorovými vozidly, u nichž vzrostl vývoz o 11,5 miliardy korun. „Zmenšil se rovněž deficit v bilanci rafinovaných ropných produktů, chemických látek a ropy a zemního plynu,“ upřesnila ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
„Navzdory očekáváním se tak slabší dynamika zahraničního průmyslu nepřelila do českých exportů. Naopak, vývoz se meziměsíčně po sezonním očištění zvýšil o výrazných 4,2 %, v porovnání s květnem předchozího roku pak o 8,1 %. Navíc dovozní dynamika zůstala v květnu tlumená, meziročně bylo importováno o 2,5 % více zboží než před rokem. To ukazuje na sníženou domácí poptávku, za kterou tušíme nižší investice ve druhém čtvrtletí,“ komentuje výsledky ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Vývoz meziročně vzrostl o 8,1 procenta na 332,5 miliardy korun a dovoz o 2,5 procenta na 308,2 miliardy.
V lednu až květnu 2019 tak dosáhl přebytek obchodní bilance v národním pojetí 94,1 miliardy korun, což představovalo meziroční růst o 14,9 miliardy. Od začátku roku stoupl meziročně vývoz o 5,6 % a dovoz o 4,9 %. „To ukazuje překvapivě vysokou poptávku po českém zboží v zahraničí. Slábnoucí západní Evropa evidentně hledá náhražky za tamní dražší zboží. To pomáhá českému průmyslu,“ míní hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.