Praha - Unijní hospodářské sankce vůči Rusku tuzemskou ekonomiku samy o sobě neohrozí, prohlásil český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s odkazem na vyjednané podmínky v Bruselu. Eskalace restrikcí ale podle něj pravděpodobně způsobí problémy v budoucnu. Nikdo totiž neví, jak zareaguje Moskva. Ta by mohla uvalit embargo na dovoz evropských aut, strojírenských výrobků a oděvů. A právě toho se obávají i některé české firmy.
Česko v Bruselu prosadilo námitky k původnímu návrhu sankcí. Podle premiéra tak vláda ochránila hrozící propad strojírenského exportu. „Jde tu o etickou diskusi. Kdyby si každá země vyjednala určité výjimky, tak pak budou sankce neúčinné. Na druhou stranu chápu obavu českých podniků,“ podotkl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Jan Mládek (ČSSD), ministr průmyslu a obchodu
„Nové sankce by neměly mít dopad na export obráběcích strojů a zařízení pro dobývání a zpracování ropy. To ale samozřejmě neznamená, že další eskalace nepovede k tomu, že objem vzájemného obchodu klesne. Zásadní dopad dřívějších sankcí přijde až v dalším roce, až vyprší stávající kontrakty.“
Podle Sobotky znamená eskalace sankcí pro Evropu do budoucna vážné ekonomické problémy. „Jsem přesvědčený, že eskalace sankcí ničemu nepomůže. Podle mého názoru by bývalo lepší, kdyby Evropská unie počkala na to, jak se bude nadále vyvíjet mírový proces na Ukrajině. Do značné míry se nám podařilo vyřadit rizikové položky, takže evropské sankce samy o sobě českou ekonomiku neohrozí. V tuto chvíli ale nevíme, s jakými proti-sankcemi přijde Rusko a do jaké míry to může ohrozit náš export,“ uvedl předseda české vlády.
- Vladimír Votápek, analytik mezinárodních vztahů: „Protiruské sankce jsou pro ruskou ekonomiku stále velmi málo citelné. Zvlášť sankce vztahující se k finančnímu sektoru ale může pocítit. Ruská ekonomika je silně podmonetizována, to znamená, že jim chybějí peníze. Rusko ale není běžná liberálně-demokratická země, a to, že běžní lidé na tom budou trošku hůř, nemusí vládu příliš zajímat.“
Ruská vláda v současné době odvetu zvažuje. „Budou-li zavedeny, pak jenom tak, aby vytvořily pro nás samotné lepší podmínky,“ prohlásil dnes šéf Kremlu Vladimir Putin. Jako příklad uvedl embargo na dovoz evropských potravin, které Rusko v srpnu vyhlásilo odvetou za předešlý balík sankcí EU.
Možné varianty dopadu sankcí na tuzemskou ekonomiku sledují odbory a Hospodářská komora. Rusko totiž už dříve avizovalo, že chce embargo na dovoz aut. O zakázky by tak mohla přijít Škodovka. Některé vozy ale vyrábí přímo v Rusku. „Někde v oblasti i tradičních vývozců máme signalizováno, že i hospodářský rozvoj v Rusku se zpomaluje,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Dokonce jsou i firmy, které musely třeba omezit režim z pětidenního pracovního týdne na čtyři právě proto, že vypadly dodávky,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Sobotka už kvůli možné ruské odvetě jednal s hejtmany. „Zatím nikdo neavizoval nějaké přímé ohrožení, to znamená uzavření nějaké továrny nebo nějaké hromadné propouštění, nicméně tu situaci budeme dál monitorovat,“ konstatoval předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD).
- Reakce zástupců opozičních stran: „Zjevně se roztáčí spirála obchodní války, takže ty negativní dopady můžou přijít,“ varoval místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „My, kteří víme, co to znamená být dvakrát obsazen, bychom měli být dokonce příkladní ve vykonávání těchto sankcí,“ upozornil naopak šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Některé ruské banky a firmy nově nebudou mít přístup k penězům zahraničních finančních ústavů, což může způsobit potíže některým tamním podnikům jako odběratelům českého zboží. A na řadu pak přijde špatná platební morálka. „Firmy opravdu mohou mít problémy. Všechny tyto sankce navíc budou mít dopad na rubl, který oslabí, takže budou ještě ve větších problémech,“ podotkl Havlíček. Hrozí tak, že se přestane pojišťovat při vývozu do Ruské federace.
- Detaily o nových sankcí v úředním věstníku. Více o restrikcích čtěte ZDE.
Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) hovoří v souvislosti se sankcemi o českých ztrátách ve výši 19 miliard korun. Tuzemské firmy následky restrikcí sice pocítily, do Ruska míří ale jen 4 procenta českého exportu, zdůraznil Havlíček. „Drtivá většina menších a středních firem není na ruském trhu zcela závislá, tudíž ten výpadek je nahraditelný – možná o něco méně na evropských trzích, které budou přecpány výrobky,“ konstatoval. Zboží může zamířit do Asie či Latinské Ameriky. Českým podnikům se navíc začíná poslední dobou dařit i v USA, dodává Havlíček.
Největší problém? Podle Havlíčka záplava levných výrobků
„O plošném dopadu sankcí bych zatím nehovořil. Jedná se hlavně o potravinářské obory, ale spíše šlo o jednotky firem,“ konstatoval Havlíček. Na obzoru je ale větší strašák. „Kdyby totiž restrikce pokračovaly, začalo by sem proudit levné zboží z celé Evropy,“ upozornil s tím, že možný je rovněž sekundární dopad: kupříkladu pokles německých trhů. „My bychom pak přestali dodávat strojírenské nebo automobilové výrobky,“ dodal předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Moskva už vyzvala své firmy, aby upřednostňovaly domácí dodavatele. „Některé ruské firmy jsou intenzivně svázány s tamním režimem. Ty se chovají poměrně hrdě, což znamená, že jsou ve fázi, kdy ruší kontrakty, případně mají tendenci lehce vyhrožovat. Pak je tam ale obrovské množství menších firem, které to nesmírně trápí a vnímají i důsledky, které to bude mít pro ně,“ řekl Havlíček.
Ruská centrální banka se snaží zmírnit dopad sankcí
Několik vln sankcí západních zemí vůči Moskvě kvůli její politice na Ukrajině téměř zastavilo ekonomický růst Ruska, oslabilo rubl a způsobilo růst inflace, přiznává centrální banka. Letos už třikrát zvýšila základní úrokovou sazbu, aby zmírnila růst cen.
„Ruská ekonomika je na tom hůř, než by si vláda a občané přáli,“ podotkl redaktor ČT Pavel Cyprich. Podle centrální banky dojde k oživení až poté, co se politická situace uklidní. Růst HDP se v Rusku ve 2. čtvrtletí zpomalil na 0,8 procenta. „Předpoklad je takový, že v tom dalším by se mohl dostat do záporných čísel,“ upozornil redaktor s tím, že letos by tak Ruská federace skončila na nule, což by byl nejhorší výsledek od krize v roce 2009. Loni zaznamenalo Rusko útlum z více než tříprocentního růstu v roce 2012 na asi 1 procento.
Lubomír Zaorálek, šéf české diplomacie
„Budeme se stavět kladně k tomu, aby byl připraven mechanismus a revize sankcí v případě, že se situace bude vyvíjet pozitivně.“
Vývoj na Ukrajině mají do konce měsíce posoudit velvyslanci jednotlivých zemí Evropské unie. O případném zmírnění sankcí pak osmadvacítka rozhodne na základě jejich závěrů. Ke změně postihů je nutný souhlas všech členských zemí.
