České firmy kvůli sankcím přijdou nejméně o 19 miliard

Praha – Dopad evropských sankcí vůči Rusku, odvetných opatření Moskvy a následného ochlazení hospodářských vztahů přijde české exportéry na desítky miliard korun. Podle odhadu státní Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) bude výpadek jen v pojištěném vývozu během následujícího roku 19 miliard korun. Od letošního února pak EGAP zaznamenala výpadek ve vývozu na Ukrajinu ve výši více než deseti miliard korun. Informují o tom Lidové noviny.

Podle vládního materiálu, který včera kabinet Bohuslava Sobotky předložil jako podklad na sněmovním evropském výboru, by se přímý dopad sankcí mohl v Česku týkat zejména takzvaného zboží dvojího užití, tedy výrobků použitelných v civilním i vojenském sektoru. Jde o obráběcí stroje, filtrační zařízení a také o uran, který do Ruska putuje k přepracování a následně se do Česka vrací ve formě paliva pro obě tuzemské jaderné elektrárny. Vláda zatím pro letošní rok vydala povolení vyvézt tohoto zboží do Ruska v objemu 1,7 miliardy korun. Za celý rok by to mohlo být až o miliardu více. 

Vládní materiál také tvrdí, že je ohroženo 750 pracovních míst v českém průmyslu. Ve středu proto dala vláda Sobotkovi mandát, aby uplatnil připomínky k sankcím. Česko usiluje o to, aby se sankce českého strojírenského exportu do Ruska nedotkly. 

Sobotka dostal mandát část sankcí odmítnout

Dosavadní sankce EU zatím postihovaly české strojírenské firmy jen v omezené míře – zákaz vývozu výrobků dvojího užití se týkal jen dodávek pro ruské odběratele z řad vojenských firem. Evropská komise ale navrhla, aby se zákaz rozšířil i na civilní firmy. Nejsilnější dopad by tak nové sankce mohly mít na firmu Kovosvit MAS ze Sezimova Ústí, která by letos mohla do Ruska vyvézt zboží za 600 milionů korun. Dalších deset vývozců v čele s Brněnskou Altou by mohlo do Ruska vyvézt výrobky za více než 500 milionů korun.

Sněmovní evropský výbor včera vyzval Sobotku, aby při jednáních o zpřísnění sankcí EU vůči Rusku kvůli situaci na Ukrajině postupoval v maximální shodě a jednotně s postojem většiny členských států. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza členům výboru sdělil, že komentář k návrhu na zpřísnění sankcí má 27 zemí osmadvacítky. Na sankcích se musí shodnout všechny členské státy, řekl. Pokud šéfové zemí konečné znění odsouhlasí, v pondělí by bylo zveřejněno v oficiálním věstníku Evropské komise a restrikce by začaly platit, dodal Prouza.

Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti: 

„Sankce mají v maximální možné míře dopadnout na Rusko a v minimální možné míře na Evropskou Unii. Každá země ponese nějaké náklady. Jednání o návrhu sankcí probíhají.“

„Největší důraz budeme klást na sankce v oblasti finančních služeb a kapitálového trhu, to je to, co Rusko nejvíce bolí, výrazně mu to zdražuje financování. Určitě nikdo nerozporuje sankce v oblasti vojenské techniky. Oblast strojírenství je otázkou diskuse. Nemá smysl zavádět sankce tam, kde si Rusko snadno najde jiného dodavatele, ale jsou oblasti, kde Rusko nemá jiné dodavatele než EU nebo USA.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...