České firmy kvůli sankcím přijdou nejméně o 19 miliard

Praha – Dopad evropských sankcí vůči Rusku, odvetných opatření Moskvy a následného ochlazení hospodářských vztahů přijde české exportéry na desítky miliard korun. Podle odhadu státní Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) bude výpadek jen v pojištěném vývozu během následujícího roku 19 miliard korun. Od letošního února pak EGAP zaznamenala výpadek ve vývozu na Ukrajinu ve výši více než deseti miliard korun. Informují o tom Lidové noviny.

Podle vládního materiálu, který včera kabinet Bohuslava Sobotky předložil jako podklad na sněmovním evropském výboru, by se přímý dopad sankcí mohl v Česku týkat zejména takzvaného zboží dvojího užití, tedy výrobků použitelných v civilním i vojenském sektoru. Jde o obráběcí stroje, filtrační zařízení a také o uran, který do Ruska putuje k přepracování a následně se do Česka vrací ve formě paliva pro obě tuzemské jaderné elektrárny. Vláda zatím pro letošní rok vydala povolení vyvézt tohoto zboží do Ruska v objemu 1,7 miliardy korun. Za celý rok by to mohlo být až o miliardu více. 

Vládní materiál také tvrdí, že je ohroženo 750 pracovních míst v českém průmyslu. Ve středu proto dala vláda Sobotkovi mandát, aby uplatnil připomínky k sankcím. Česko usiluje o to, aby se sankce českého strojírenského exportu do Ruska nedotkly. 

Sobotka dostal mandát část sankcí odmítnout

Dosavadní sankce EU zatím postihovaly české strojírenské firmy jen v omezené míře – zákaz vývozu výrobků dvojího užití se týkal jen dodávek pro ruské odběratele z řad vojenských firem. Evropská komise ale navrhla, aby se zákaz rozšířil i na civilní firmy. Nejsilnější dopad by tak nové sankce mohly mít na firmu Kovosvit MAS ze Sezimova Ústí, která by letos mohla do Ruska vyvézt zboží za 600 milionů korun. Dalších deset vývozců v čele s Brněnskou Altou by mohlo do Ruska vyvézt výrobky za více než 500 milionů korun.

Sněmovní evropský výbor včera vyzval Sobotku, aby při jednáních o zpřísnění sankcí EU vůči Rusku kvůli situaci na Ukrajině postupoval v maximální shodě a jednotně s postojem většiny členských států. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza členům výboru sdělil, že komentář k návrhu na zpřísnění sankcí má 27 zemí osmadvacítky. Na sankcích se musí shodnout všechny členské státy, řekl. Pokud šéfové zemí konečné znění odsouhlasí, v pondělí by bylo zveřejněno v oficiálním věstníku Evropské komise a restrikce by začaly platit, dodal Prouza.

Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti: 

„Sankce mají v maximální možné míře dopadnout na Rusko a v minimální možné míře na Evropskou Unii. Každá země ponese nějaké náklady. Jednání o návrhu sankcí probíhají.“

„Největší důraz budeme klást na sankce v oblasti finančních služeb a kapitálového trhu, to je to, co Rusko nejvíce bolí, výrazně mu to zdražuje financování. Určitě nikdo nerozporuje sankce v oblasti vojenské techniky. Oblast strojírenství je otázkou diskuse. Nemá smysl zavádět sankce tam, kde si Rusko snadno najde jiného dodavatele, ale jsou oblasti, kde Rusko nemá jiné dodavatele než EU nebo USA.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 4 mminutami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
před 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 17 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...