Praha - Sněmovna dnes v prvním čtení podpořila vládní návrh, který dává distributorům elektřiny právo žádat dotace ze státního rozpočtu na výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ty by pak distributoři použili na výkup elektřiny, za kterou musí výrobcům platit vyšší cenu. Změna se týká hlavně slunečních elektráren, návrh má pomoci omezit růst cen elektřiny pro koncové spotřebitele. Vláda do něj chce v dalším kole projednávání prosadit koncept vícezdrojového financování podpory obnovitelných zdrojů. Právě ten by ale Česko mohl podle provozovatelů elektráren i některých analytiků dovést do slepé uličky. Třeba zpětné zdanění solárních parků by mohlo odstartovat nejen vlnu arbitráží, ale také připravit zemi o důvěru zahraničních investorů.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) dnes poslancům představil další kroky, které chce vláda podniknout. Patří mezi ně například srážková 26procentní daň pro fotovoltaické elektrárny. Kocourek chce tato a další vládní opatření dostat do zákona během druhého čtení. Změny společně připravily resorty průmyslu, životního prostředí a financí.
Kde stát vezme peníze na dotace?
Prvním krokem je zavedení srážkové daně 26 procent za elektřinu vyrobenou ze solárních elektráren uvedených do provozu loni a letos. Dalším krokem bude zvýšení poplatku za zábor zemědělské půdy pro výstavbu slunečních elektráren. Dalším zdrojem má být zavedení darovací daně pro firmy, které od státu dostávají emisní povolenky.
Poplatky za zábor půdy mají státu vynést 1,7 miliardy korun, srážková daň 4,2 miliardy a darovací daně 4,8 miliardy korun. Celkem by tak stát získal 10,7 miliardy korun, další miliarda má přijít ze státního rozpočtu. Peníze by po příslušné změně v zákoně vyplácelo ministerstvo průmyslu. Teprve když by státu tyto prostředky došly, zvýšila by se cena elektřiny.
Od roku 2013 by se pak podle Kocourka do výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů zapojovaly příjmy z prodeje emisních povolenek. V letech 2013 až 2020 by tyto příjmy měly dosáhnout asi 90 miliard korun. Původně stát plánoval tuto část emisních povolenek poskytnout společnostem zdarma.
V arbitrážích půjde o miliardy
Navrhované změny, které mají pomoct českým domácnostem a firmám, ale mají i odvrácenou stranu. Česko by se kvůli nim mohlo vystavit riziku soudních sporů. „Arbitráže se vyšplhají na 260 miliard korun, přičemž 1 300 firem se bude snažit ochránit svoje investice,“ varoval mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Jan Hlaváč.
Na chystaný plán už reagují i světová média a klíčové banky. Například Morgan Stanley či newyorská Barcleys Bank upozornily, že zpětné zdanění solárních elektráren může ohrozit i přísun zahraničních investic do země. „Tímto krokem si nabouráváme důvěru zahraničních investorů. My chceme, aby tady investovali, a pokud jim budeme dělat takové podpásovky, tak jsme sami proti sobě,“ potvrdil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Ministr Kocourek dnes varoval, že ke konci letošního září už představoval celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren zhruba 1 500 megawattů. To znamená, že celkový příspěvek na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v příštím roce stoupne na 28,1 miliardy korun proti letošním devíti miliardám. Na jednu megawatthodinu by pak připadala částka 582 korun. Pro domácnosti by tak podražila elektřina o víc než desetinu, pro firmy pak téměř o pětinu. To by podle Kocourka na český průmysl působilo likvidačně.
A právě takto rychlému růstu cen elektřiny mají státní dotace a vícezdrojové financování podpory zabránit. „Efektem takto pojatého řešení by bylo, že zvýšení cen pro domácnosti by bylo maximálně ve výši 5,5 procenta,“ zdůraznil ministr. Zhruba stejně by si připlatily i podniky.
Zákon by mohl projít rychle a hladce
Zpravodaj k novele a stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban dnes ujistil, že je připraven svolat na úterý hospodářský výbor, aby úpravu stačil projednat. Poslanci zkrátili lhůtu k projednání ve výboru na čtyři dny. Příští středu by se tak mohlo uskutečnit druhé čtení ve sněmovně. Pokud by poslanci zkrátili zákonem dané lhůty, mohli by novelu schvalovat v závěrečném čtení již příští týden. A zdá se, že vládní koalici od jejich schválení neodradí ani hrozby arbitráží. „Solární podnikatelé mají ze zákona zaručenou návratnost patnáct let, a ta tím opatřením nebude dotčena. Není o co se v arbitráži opřít,“ uvedl místopředseda energetického podvýboru sněmovny Aleš Rádl.
Martin Kocourek, ministr průmyslu
„Díky výše zmíněným opatřením se podaří dosáhnout toho, že v letech 2010 až 2011 nebudou realizovány fotovoltaické elektrárny o výkonu až 700 megawatt, z čehož plyne úspora na dotacích pro obnovitelné zdroje až 7,8 miliardy korun.“
Poslanci se dnes zabývali také další předlohou, jejímž cílem je omezení zisků z fotovoltaiky. Ve zrychleném jednání schválili novelu téhož zákona, která zužuje podporu výroby elektřiny na solární panely na střechách a budovách. Druhá novela obsahuje totožné ustanovení. Kocourek ale ujistil, že během dalšího čtení ve sněmovně předloží návrh, který toto zřejmě již nadbytečné ustanovení vypustí.
