České aerolinie čeká rozprodej majetku

Praha – Finanční krize zasáhla České aerolinie hlouběji, než se čekalo. Za první pololetí vykázala firma ztrátu 1,8 miliardy korun, což je dvojnásobek předpokládané částky. Na vině je především velký úbytek cestujících - obsazenost letadel klesla na 62 procent. Společnost se nyní snaží zachránit, co se dá. Pokud dozorčí rada schválí restrukturalizační plán, ČSA by mohly na konci roku být v mínusu „pouze“ 1,99 miliardy korun.

„Letecké společnosti, které nebudou schopné se novým podmínkám včas a dostatečně přizpůsobit, zaniknou,“ ospravedlnila plán restrukturalizace firma ve svém návrhu na úspory. Podnik svou záchranu vidí například v propuštění asi šestiny zaměstnanců – o práci by mělo přijít 860 lidí z celkových 4 600. Propouštění se zřejmě nevyhne ani pilotům, mechanikům či letuškám. Zaměstnanci, kteří zůstanou, musí počítat se snížením mezd. Průměrná mzda za rok 2008, jež činila téměř 60 tisíc korun, tak zřejmě bude minulostí. Podnik zaměstnával přes tři tisíce dělníků a administrativního personálu, pět set pilotů a asi tisícovku letušek.

ČSA také plánuje prodej pěti letadel – zbavit se chce dvou Airbusů 310 a tří Boeingů 737. Airbusy letecká společnost využívá pro transatlantické lety, jenže od podzimu by pouze zabíraly místo v hangárech. Další součástí restrukturalizačního plánu je totiž zrušení leteckých linek do New Yorku. Ostatní linky čeká snížení počtu letů.

Plány na záchranu Českých aerolinií:

  • prodej pěti letadel
  • zrušení některých destinací (New York, Manchester), omezení linek
  • propouštění zaměstnanců
  • snižování mezd
  • další prodej majetku (duty free obchody, údržba letadel, odbavovací služby)

Dalším záchranným kruhem by mohl být prodej údržby letadel, služby pro odbavení či obchodů duty free. Společnost vlastní 3 obchody v Praze a jeden v Karlových Varech. Tato část podniku je ale prozatím zisková, i když zisky obchodů poklesly o 15 procent. „Neznám hospodaření těchto obchodů. Když jsou jednou nohou nad peklem, tak je to pro ně asi nevyhnutelné,“ reagoval pro Mladou frontu Dnes (MFD) na záměr aerolinek analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. Jedním z uchazečů o obchody by mohlo být konsorcium Unimex a Travel Service, který je již jediným zájemcem o privatizaci ČSA. Unimex totiž provozuje obchody duty free na hraničních přechodech.

ČSA rozprodávaly majetek již dříve

Jak dopadne dnešní jednání, zatím není jasné. Z dvanácti členů dozorčí rady budou zřejmě proti restrukturalizaci hlasovat 3 zástupci zaměstnanců. Prodej se nelíbí ani některým politickým stranám, které mají v radě své zástupce. „Návrhy předkládané vedením ČSA mohou vzbuzovat podezření, že management chce záměrně snížit hodnotu firmy nebo zamezit její privatizaci,“ řekla mluvčí KDU-ČSL Martina Kaderová deníku MFD. „Ztráta je tristní. Radomír Lašák by měl okamžitě skončit,“ prohlásil ke zveřejněným výsledkům hospodaření aerolinek předseda ČSSD Jiří Paroubek. S Lašákovým odchodem souhlasí i Filip Gaspar, šéf odborové organizace pilotů CZ Alpa. Ten dále uvedl, že České aerolinie by se ocitly ve ztrátě nezávisle na existenci ekonomické krize, jen díky špatné funkci managementu.

Rozprodávání majetku ale společnosti pomohlo už v minulosti. „Razantní a úspěšnou restrukturalizaci jsme udělali před třemi lety,“ uvedl prezident společnosti Radomír Lašák. Tehdy se aerolinie zbavily 7 letadel a části pozemků. ČSA nyní drží nad vodou i půjčka od státní společnosti OSINEK. Firma, která je ale v likvidaci, poskytla 2,5 miliardy korun. „Není obvyklé, aby firma v likvidaci půjčovala tak vysoké částky,“ vyjádřil znepokojení advokát Stanislav Servus. ČSA by měly úvěr splatit do konce příštího roku.

Historie a současnost ČSA:

České aerolinie byly založeny 6. října 1923, první let se uskutečnil na lince Praha-Bratislava. Společnost je největším českým leteckým dopravcem. Za loňský rok přepravila 2,08 milionu cestujících, což je ale meziročně o téměř 10 procent méně. Obsazenost letadel klesla na 60 procent. Firma má šest dceřiných společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 17 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 19 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...