České aerolinie čeká rozprodej majetku

Praha – Finanční krize zasáhla České aerolinie hlouběji, než se čekalo. Za první pololetí vykázala firma ztrátu 1,8 miliardy korun, což je dvojnásobek předpokládané částky. Na vině je především velký úbytek cestujících - obsazenost letadel klesla na 62 procent. Společnost se nyní snaží zachránit, co se dá. Pokud dozorčí rada schválí restrukturalizační plán, ČSA by mohly na konci roku být v mínusu „pouze“ 1,99 miliardy korun.

„Letecké společnosti, které nebudou schopné se novým podmínkám včas a dostatečně přizpůsobit, zaniknou,“ ospravedlnila plán restrukturalizace firma ve svém návrhu na úspory. Podnik svou záchranu vidí například v propuštění asi šestiny zaměstnanců – o práci by mělo přijít 860 lidí z celkových 4 600. Propouštění se zřejmě nevyhne ani pilotům, mechanikům či letuškám. Zaměstnanci, kteří zůstanou, musí počítat se snížením mezd. Průměrná mzda za rok 2008, jež činila téměř 60 tisíc korun, tak zřejmě bude minulostí. Podnik zaměstnával přes tři tisíce dělníků a administrativního personálu, pět set pilotů a asi tisícovku letušek.

ČSA také plánuje prodej pěti letadel – zbavit se chce dvou Airbusů 310 a tří Boeingů 737. Airbusy letecká společnost využívá pro transatlantické lety, jenže od podzimu by pouze zabíraly místo v hangárech. Další součástí restrukturalizačního plánu je totiž zrušení leteckých linek do New Yorku. Ostatní linky čeká snížení počtu letů.

Plány na záchranu Českých aerolinií:

  • prodej pěti letadel
  • zrušení některých destinací (New York, Manchester), omezení linek
  • propouštění zaměstnanců
  • snižování mezd
  • další prodej majetku (duty free obchody, údržba letadel, odbavovací služby)

Dalším záchranným kruhem by mohl být prodej údržby letadel, služby pro odbavení či obchodů duty free. Společnost vlastní 3 obchody v Praze a jeden v Karlových Varech. Tato část podniku je ale prozatím zisková, i když zisky obchodů poklesly o 15 procent. „Neznám hospodaření těchto obchodů. Když jsou jednou nohou nad peklem, tak je to pro ně asi nevyhnutelné,“ reagoval pro Mladou frontu Dnes (MFD) na záměr aerolinek analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. Jedním z uchazečů o obchody by mohlo být konsorcium Unimex a Travel Service, který je již jediným zájemcem o privatizaci ČSA. Unimex totiž provozuje obchody duty free na hraničních přechodech.

ČSA rozprodávaly majetek již dříve

Jak dopadne dnešní jednání, zatím není jasné. Z dvanácti členů dozorčí rady budou zřejmě proti restrukturalizaci hlasovat 3 zástupci zaměstnanců. Prodej se nelíbí ani některým politickým stranám, které mají v radě své zástupce. „Návrhy předkládané vedením ČSA mohou vzbuzovat podezření, že management chce záměrně snížit hodnotu firmy nebo zamezit její privatizaci,“ řekla mluvčí KDU-ČSL Martina Kaderová deníku MFD. „Ztráta je tristní. Radomír Lašák by měl okamžitě skončit,“ prohlásil ke zveřejněným výsledkům hospodaření aerolinek předseda ČSSD Jiří Paroubek. S Lašákovým odchodem souhlasí i Filip Gaspar, šéf odborové organizace pilotů CZ Alpa. Ten dále uvedl, že České aerolinie by se ocitly ve ztrátě nezávisle na existenci ekonomické krize, jen díky špatné funkci managementu.

Rozprodávání majetku ale společnosti pomohlo už v minulosti. „Razantní a úspěšnou restrukturalizaci jsme udělali před třemi lety,“ uvedl prezident společnosti Radomír Lašák. Tehdy se aerolinie zbavily 7 letadel a části pozemků. ČSA nyní drží nad vodou i půjčka od státní společnosti OSINEK. Firma, která je ale v likvidaci, poskytla 2,5 miliardy korun. „Není obvyklé, aby firma v likvidaci půjčovala tak vysoké částky,“ vyjádřil znepokojení advokát Stanislav Servus. ČSA by měly úvěr splatit do konce příštího roku.

Historie a současnost ČSA:

České aerolinie byly založeny 6. října 1923, první let se uskutečnil na lince Praha-Bratislava. Společnost je největším českým leteckým dopravcem. Za loňský rok přepravila 2,08 milionu cestujících, což je ale meziročně o téměř 10 procent méně. Obsazenost letadel klesla na 60 procent. Firma má šest dceřiných společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 14 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...