Česká pošta vyčlení své pobočky do nového státního podniku a sama bude nadále nabízet hlavně komerční služby. Oznámili to generální ředitel pošty Roman Knap s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD). Ten ujistil, že ruku v ruce s transformací se nebudou rušit pobočky, propouštět zaměstnanci ani se nebude žádná část pošty prodávat.
Rozdělit Českou poštu na pobočkovou část - poskytující univerzální služby objednávané státem - a na komerční část plánuje vedení nynějšího státního podniku během tří let. Podle Romana Knapa navazuje na dosavadní restrukturalizaci pošty a analýzu nákladnosti jejích součástí. Ředitel pošty zdůraznil, že se podnik inspiroval organizací pošty ve Velké Británii.
„Je to trend, který vidíme všude kolem, jak postupuje liberalizace trhu. Některé služby, které jsou jmenovány jako základní služby a stát na ně doplácí z rozpočtu, jsou plně liberalizovány a není důvod, aby toto bylo zahrnuto do univerzální služby,“ uvedl Knap.
Rozdělení pošty na doručovací část a pobočkovou síť je podle něj dlouhodobě plánované. „Předcházelo mu přenastavení fungování pobočkové sítě a změny systému doručování. S tím souviselo i zrušení téměř tří tisíc zčásti neobsazených pracovních míst v minulém roce,“ dodal ředitel státního podniku.
Pošta se díky příslibu rozdělení dokáže lépe připravit na budoucí tendr na provozovatele služeb poštovní licence od roku 2023, věří Knap. Rok 2023 je také termín, od kdy by nový podnik měl fungovat. Chystaný krok přirovnal Knap k někdejšímu rozdělení státních Českých drah na dopravce a správce drážní infrastruktury.
Jan Hamáček uvedl, že oddělení fungování poštovních poboček a komerčních služeb nebude znamenat rušení poboček, propouštění zaměstnanců ani privatizaci části podniku. „Cílem je, aby naši občané mohli využívat své pobočky, jak jsou zvyklí,“ podotkl. Síť poštovních poboček označil za unikátní a zejména pro menší města a obce klíčovou. „Proto ji chceme zachovat. Není ale možné, aby na to pošta sama doplácela,“ uvedl Hamáček. Zachována budou i místa v obchodech a na úřadech v rámci projektu Pošta Partner.
Od provozování poboček se oddělí například doručování balíků. Z těchto výdělků se nebudou pokrývat ztráty z přepážek. Pošta by tak mohla začít konkurovat dalším zásilkovým službám. „Síť bude fungovat efektivně a bude zachována bez ohledu na to, jaká konkurence zuří na straně liberalizovaného logistického trhu,“ řekl Knap.
Pošta v současnosti na základě licence od státu musí provozovat nejméně 3200 poboček a zajišťuje doručování listovních zásilek a některých balíkových zásilek po celém území. Za to může od státu požadovat úhradu nákladů až 1,5 miliardy korun. Naposledy tuto platbu dostala v roce 2017.
Podle analytika musí navázat privatizace
Rozdělení podnikání na univerzální službu a komerční službu je podle ekonoma Capitalinked.com Radima Dohnala spíše správným krokem, on sám jej ale považuje za předstupeň privatizace, již považuje za nutnou. „Od roku 2008 jsou provozní výnosy v pásmu 19 miliard korun až 20,3 miliardy korun, přestože výnosy e-shopů za tuto dobu vzrostly mnohonásobně. Česká pošta jednoduše neumí dost dobře v tomto prostředí podnikat,“ uvedl.
Inspiraci lze podle něj hledat také v mnoha vyspělých zemích světa, kde už desítky let jsou původně státní pošty soukromé a mnohé dokonce na burze.
Loni skončila Česká pošta ve ztrátě 1,382 miliardy korun, což bylo o miliardu více než v roce předcházejícím. Negativním dopadům pandemie covidu-19 přičítá podnik více než polovinu loňské ztráty. Letos je zatím v provozním zisku 25 milionů korun.
