Česká pošta kupuje část PNS. Obchod prověřuje antimonopolní úřad

Česká pošta kupuje část největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora První novinovou společnost (PNS). Dle mluvčího pošty jde o sekci PNS zabývající se doručováním zásilek, nikoliv distribucí tisku do trafik. Cena je podle něj obchodním tajemstvím. Spojením se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

„K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít zejména v oblastech doručování poštovních listovních služeb, adresných a neadresných tiskových zásilek a doručování předplatného tisku na území České republiky,“ konstatuje antimonopolní úřad v oznámení.

Podle mluvčího České pošty Matyáše Vitíka ale není součástí transakce činnost PNS spočívající v zajišťování dodávek celostátních i regionálních deníků, časopisů, elektronických médií, neperiodických publikací a dalšího doplňkového sortimentu na prodejní místa po celém Česku. Zda bude kvůli tomu společnost PNS nějak rozdělena, neuvedl.

Cena je v tuto chvíli podle pošty obchodním tajemstvím. „Výhodnost transakce byla současně ověřena externě zpracovaným business plánem. Kupní cena je valuována dvěma externími znaleckými posudky,“ doplnil Vitík. Pošta podle něj plánuje řadu akvizic různého typu. Vždy se bude jednat o oblasti, které mají společné body s logistikou, doručováním a kompletací zásilek a podobně.

Pošta by se měla rozdělit

První novinová společnost je největším distributorem tisku do prodejní sítě v Česku a po fúzi se společnostmi PNS Grosso a Mediaservis také největší alternativní společností zajišťující doručování adresných a neadresných zásilek.

Hlavními akcionáři PNS jsou Mafra (37,51 procenta), Vltava Labe Media (35 procent) a Czech News Center (27,02 procenta). Za rok 2020 vykázala společnost ztrátu 175 milionů korun, což bylo o 42 milionů méně než v roce 2019. Tiskem a doplňkovým zbožím zásobuje téměř 14 tisíc prodejních míst.

Česká pošta zaměstnává 27 tisíc lidí, provozuje 3200 poboček a další dva tisíce Balíkoven u smluvních partnerů. Podnik je od roku 2018 ve ztrátě. Podle výroční zprávy za rok 2020 byl konsolidovaný výsledek hospodaření minus 1,4 miliardy korun ve srovnání se ztrátou 286 milionů za rok 2019.

V roce 2018 byla vykázaná konsolidovaná ztráta České pošty 186 milionů korun. Za tři roky by se měla pošta rozdělit na provozovatele sítě poštovních poboček a doručovatelskou kurýrní a logistickou firmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...