Česká pošta kupuje část PNS. Obchod prověřuje antimonopolní úřad

Česká pošta kupuje část největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora První novinovou společnost (PNS). Dle mluvčího pošty jde o sekci PNS zabývající se doručováním zásilek, nikoliv distribucí tisku do trafik. Cena je podle něj obchodním tajemstvím. Spojením se zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

„K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít zejména v oblastech doručování poštovních listovních služeb, adresných a neadresných tiskových zásilek a doručování předplatného tisku na území České republiky,“ konstatuje antimonopolní úřad v oznámení.

Podle mluvčího České pošty Matyáše Vitíka ale není součástí transakce činnost PNS spočívající v zajišťování dodávek celostátních i regionálních deníků, časopisů, elektronických médií, neperiodických publikací a dalšího doplňkového sortimentu na prodejní místa po celém Česku. Zda bude kvůli tomu společnost PNS nějak rozdělena, neuvedl.

Cena je v tuto chvíli podle pošty obchodním tajemstvím. „Výhodnost transakce byla současně ověřena externě zpracovaným business plánem. Kupní cena je valuována dvěma externími znaleckými posudky,“ doplnil Vitík. Pošta podle něj plánuje řadu akvizic různého typu. Vždy se bude jednat o oblasti, které mají společné body s logistikou, doručováním a kompletací zásilek a podobně.

Pošta by se měla rozdělit

První novinová společnost je největším distributorem tisku do prodejní sítě v Česku a po fúzi se společnostmi PNS Grosso a Mediaservis také největší alternativní společností zajišťující doručování adresných a neadresných zásilek.

Hlavními akcionáři PNS jsou Mafra (37,51 procenta), Vltava Labe Media (35 procent) a Czech News Center (27,02 procenta). Za rok 2020 vykázala společnost ztrátu 175 milionů korun, což bylo o 42 milionů méně než v roce 2019. Tiskem a doplňkovým zbožím zásobuje téměř 14 tisíc prodejních míst.

Česká pošta zaměstnává 27 tisíc lidí, provozuje 3200 poboček a další dva tisíce Balíkoven u smluvních partnerů. Podnik je od roku 2018 ve ztrátě. Podle výroční zprávy za rok 2020 byl konsolidovaný výsledek hospodaření minus 1,4 miliardy korun ve srovnání se ztrátou 286 milionů za rok 2019.

V roce 2018 byla vykázaná konsolidovaná ztráta České pošty 186 milionů korun. Za tři roky by se měla pošta rozdělit na provozovatele sítě poštovních poboček a doručovatelskou kurýrní a logistickou firmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 18 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.