Česká národní banka očekává recesi. Výrazně snížila základní úrokovou sazbu

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek jednomyslně rozhodla o snížení základní úrokové sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento. ČNB čeká silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek roku.

Česká národní banka (ČNB) očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Vývoj tak podle bankovní rady celkově vede k potřebě dalšího významného snížení sazeb v letošním roce. Mělo by to podpořit zotavování ekonomiky.

Na tiskové konferenci to po čtvrtečním jednání rady uvedli viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Tomáš Holub. Dodali, že všechna případná opatření měnové politiky mohou být přijata, kdykoliv to bude potřeba, a to i na mimořádném měnovém zasedání bankovní rady. 

Nidetzký upozornil na to, že v současné situaci se mění údaje tak rychle, že konkrétní čísla o možném vývoji ekonomiky nejsou přínosná.

Velmi dobře ale můžeme predikovat směr, který je nyní důležitější než čísla. A česká ekonomika vstoupí do období recese. Když se podívám na výhled růstu ekonomiky, tak na druhé čtvrtletí je to minus čtyři procenta.
Tomáš Nidetzký
viceguvernér ČNB

Podle Holuba je nyní v případě úrokových sazeb ČNB předčasné odhadovat, zda se dostanou až k nulové hranici. „Je třeba brát v potaz kurz koruny, který působí tím správným směrem. Ekonomiku budou podporovat i rozpočtová politika a propad světových cen ropy. Tenhle balík umožní ekonomice se zotavovat po zrušení karanténních opatření,“ uvedl na dotaz agentury ČTK.

Do té doby ovšem podle něj bude vliv všech opatření makroekonomické podpory omezený kvůli tomu, že je v ekonomice omezená poptávka. „Pak to ale bude působit proti tomu, aby ekonomika zabředla do dlouhodobé recese,“ dodal.  

Nahrávám video
Čtvrteční brífink České národní banky o nastavení měnové politiky
Zdroj: ČT24

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase levnější půjčky na bydlení.  

Zároveň se ve čtvrtek bankovní rada rozhodla snížit od letošního 1. dubna rezervu na ochranu úvěrového trhu na jedno procento z 1,75 procenta. V důsledku pandemie totiž podle ČNB nastane útlum ekonomické aktivity, který se s vysokou pravděpodobností nepříznivě promítne do kvality úvěrových portfolií bank. „Schopnosti bank financovat reálnou ekonomiku tak pomůže postupné uvolňování proticyklické kapitálové rezervy v kombinaci s odkladem výplaty dividend,“ uvedl Nidetzký.

ČNB také očekává, že vedle bank se také pojišťovny a penzijní společnosti zdrží výplaty dividend či jiných kroků, které by mohly ohrozit jejich odolnost.

Snížení bylo větší, než analytici čekali

„Nadále však platí, že samotné snížení úrokových sazeb nebude příliš účinným lékem s ekonomickými následky současných mimořádných opatření, a hlavní tíha tak leží na opatřeních vlády,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstane nadále ve hře debata o dalším snížení úroků. „Pomyslnou alfou a omegou pro další kroky centrální banky bude dění okolo koronaviru a jeho dopadů na českou ekonomiku,“ uvedl.

Podle partnera poradenské společnosti Moore CZ Petra Kymličky budou mít opatření ČNB pozitivní vliv jen na některé firmy, a to ještě se zpožděním. „Řada firem navíc dramaticky omezila investice, což dopad tohoto kroku ČNB dále redukuje. Co je však opravdu potřeba a co bude fungovat, jsou okamžitá, přímá a konkrétní opatření, zejména pomoc při zajištění financování ve spolupráci s komerčními bankami. Každý den je pro firmy i živnostníky cenný,“ uvedl.

„Jde o poměrně razantní akci, jelikož trh počítal s redukcí o půl procentního bodu,“ uvedl analytik Cyrrusu Tomáše Pfeiler. Spolu s ostatními opatřeními, jako jsou například nákupy vládních dluhopisů, pomůže tuzemská centrální banka uvolnit měnové podmínky, což se ve střednědobém horizontu podepíše i na oživení ekonomické aktivity. 

Bankovní rada České národní banky naposledy snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta v pondělí 16. března, a to na mimořádném jednání. Cílem bylo zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti, stejně jako teď.

Po tomto kroku česká měna zároveň poprvé od ukončení intervencí České národní banky v dubnu 2017 oslabila nad 27 korun za euro. 

Na čtvrteční rozhodnutí ČNB kurz koruny podle Radima Krejčího z WOOD & Company v podstatě vůbec nezareagoval. Zásadní pohyb ale podle něj přišel až při tiskové konferenci ČNB. „Tomáš Nidetzký avizoval ochotu bankovní rady tlumit excesivní výkyvy kurzu koruny. To zapůsobilo na korunu jako jistá verbální intervence a česká měna posílila skokově o 20 haléřů na 27,23 Kč za euro,“ uvedl. Dodal ale, že posílení je omezeno avizovaným dalším snižováním sazeb ČNB.

Česká měna nakonec ve čtvrtek opět posílila, a smazala tak velkou část ztrát nasbíraných od začátku minulého týdne. Koruna k euru posílila k 17:00 oproti předchozímu závěru o 36 haléřů na 27,20 Kč/EUR a k dolaru o 75 haléřů na 24,68 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...