Brusel - Města, která usilují o peníze z Evropské unie na výstavbu čistíren odpadních vod a na další vodohospodářské projekty, na finance díky dohodě mezi Českem a EU nejspíš dosáhnou. Na některé projekty však mohou dostat výrazně méně, než původně předpokládala. Vyplývá to z podrobností dohody, které ČTK zná z několika na sobě nezávislých zdrojů.
Ministerstvo životního prostředí minulý týden oznámilo, že poslední překážka k dohodě padla. Bruselu se původně nelíbilo, že některá města mají uzavřené dlouhodobé smlouvy s vodohospodářskými podniky. Řada z nich dokonce na několik desítek let. Tuto překážku se vyjednávačům sice podařilo překonat, ale za cenu několika ústupků z obou stran.
Komise peníze na čističky nakonec sice dá, ale mohlo by jich být méně. Jednotlivé projekty bude totiž posuzovat podle délky smluv mezi městy a provozovateli vodohospodářské infrastruktury. Původně mohla města dostat z Evropské unie až 85 procent finančních prostředků, například na výstavbu čističky. Nyní to nejspíš bude méně.
Na původně stanovených 85 procent peněz z EU by měla dosáhnout jen města a obce, které mají smlouvu s vodohospodářským podnikem nejdéle do roku 2015. Města a obce, které uzavřely smlouvu s vodohospodářským podnikem do roku 2020, mají dostat na projekt maximálně 60 procent peněz. Ti, kteří mají smlouvu ještě delší (konkrétně do roku 2022), by měli dostat maximálně 30 procent finančních prostředků.
Město, které žádá o příspěvek na projekt v hodnotě půl miliardy korun, mělo podle původních pravidel dostat až 425 milionů korun; podle nové dohody by mohlo dostat jen maximálně 150 milionů korun. Zbytek by si muselo obstarat samo. Tento výpočet se však týká pouze případů, kdy by smlouva mezi městem a provozovatelem trvala déle než do roku 2020.
Pro případné žadatele, kterým hrozí, že by mohli dostat méně, než očekávali, ale není nic ztraceno. Součástí dohody má být i klauzule, která umožňuje o jednotlivých projektech dále jednat. Konečná finanční podpora ze strany Bruselu by tak nakonec mohla být vyšší, než naznačují stanovené hranice.
Podle původního návrhu, který Češi poslali do Bruselu, měla získat nárok na dotace města se smlouvami platnými do roku 2020 za předpokladu, že splní další kritéria. Města a obce, které uzavřely s vodárenskými firmami smlouvy na dobu delší, měly vypsat nové soutěže nebo donutit společnosti, aby se zavázaly část obratu investovat do infrastruktury.
Na dohodě mezi Evropskou komisí a Českem ohledně financování vodohospodářských projektů z velké části záviselo i schválení operačního programu Životní prostředí, z nějž by mělo do ČR v příštích letech putovat zhruba 133 miliard korun.
V jednu chvíli dokonce hrozilo, že Česko by dotace na vodohospodářské projekty vůbec nemuselo dostat. Do roku 2010 přitom musí mít každá obec s více než 2000 obyvateli vlastní čističku. Ke splnění tohoto požadavku by mělo přispět zhruba 60 miliard korun z evropských fondů. Pokud by je Česko nedostalo, hrozily by mu značné sankce. Města v současnosti do Bruselu poslala projekty řádově za miliardy korun.
