Česká antivirová firma AVG debutovala na burze v USA propadem

New York/Brno – Původem český výrobce antivirových programů AVG Technologies prodal v primární nabídce (IPO) na newyorské burze osm milionů akcií, jejichž cenu stanovil na 16 dolarů za kus. To je na spodní hranici stanoveného pásma 16 až 18 dolarů. Cena tak celý podnik ohodnocuje na 870,1 milionu dolarů (asi 16,6 miliardy korun). Firma chce peníze využít převážně na další rozvoj.

AVG má za sebou první hodiny obchodování na newyorské burze. O IPO byl podle vedení firmy solidní zájem. Po zahájení obchodování ale začal kurz akcií prudce klesat a těsně se přiblížil hranici 13 dolarů.

Analytici ovšem předpokládají, že akcie AVG budou investory zajímat. „Zájem o akcie technologické společnosti by mohl být na newyorské burze docela solidní,“ domnívá se analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský, kterého cituje Rádio Česko. AVG je podle něj známá firma a její emise by si investoři mohli všimnout.

AVG slibně roste, výnos z akcií chce investovat do rozvoje

„V posledních letech vykazujeme vytrvalý růst a teď jsme jen čekali na vhodnou příležitost ke vstupu na trh,“ uvedl v rozhovoru ve finanční televizi CNBC výkonný ředitel firmy JR Smith. O finančních vyhlídkách ale nic bližšího neřekl, neboť firmy jsou v poskytování informací tohoto druhu těsně před vstupem na burzu značně limitovány.

Logo společnosti AVG
Zdroj: ČT24/AVG

V materiálech pro americkou burzovní komisi SEC firma uvedla, že prodá čtyři miliony akcií, zbytek na trhu nabídnou někteří akcionáři. Patří mezi ně například Intel Capital, Grisoft Holdings či společnost soukromého kapitálu TA Associates. Za osm milionů akcií, které se objeví na trhu, tak AVG získá zhruba 128 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy Kč). Celkem by firma měla mít 53,8 milionu nesplacených akcií. „Peníze použijeme na další akvizice a na financování našeho dalšího růstu,“ podotkl Smith. Vedení firmy zahájí obchodování na newyorské burze tradičním zazvoněním v pátek.

Dividendy zatím AVG vyplácet nechce

Z prospektu k emisi akcií vyplývá, že AVG mezi lety 2008 až 2010 vyplatila svým majitelům v podobě dividend přes 185 milionů dolarů. Další výplatu dividend ovšem nyní neplánuje kvůli financování růstu a rozvoje firmy. „Všechny běžné akcie nesou plná dividendová práva. Nyní se ale soustředíme na zadržování zisku v zájmu financování růstu a rozvoje našeho podnikání,“ napsala AVG v prospektu.

Společnost AVG v minulosti plánovala vstup také na varšavskou burzu. Loni v únoru nicméně tento plán emise, která jí měla vynést až 800 milionů eur, odložila. Místo toho se firma rozhodla prodat dluhopisy v hodnotě až 300 milionů dolarů.

Společnost AVG, která se zpočátku jmenovala Grisoft, na trhu konkuruje firmám, jako je Symantec nebo McAfee. AVG uplatňuje obchodní model známý jako „freemium“, což znamená, že své antivirové programy nabízí v základní verzi zdarma a platit si nechává až za prémiové a doplňkové služby. Značná část příjmů firmy pochází i z cílené reklamy a ze spolupráce s podniky Google nebo Yahoo.

Z Česka do světa

AVG Technologies vznikla v roce 1991, v současné době má více než 800 zaměstnanců. Kanceláře má v České republice, Velké Británii, Spojených státech, Německu, Francii a na Kypru. V oblasti Blízkého východu působí v Izraeli, pobočky má ale i v Pekingu a Hongkongu. Byť má firma české kořeny, její vlastnická struktura už není zcela česká. Globální struktura podle analytiků firmu přiměla mimo jiné k tomu, aby své akcie emitovala v New Yorku, kde by mohla na rozdíl od Prahy nebo Varšavy snáze oslovit zahraniční investory.

Podobně jako některé další české podniky má společnost AVG Technologies sídlo v Nizozemsku. Vstup na burzu firmě zorganizovala americká investiční banka Morgan Stanley ve spolupráci s bankami J.P. Morgan Securities a Goldman Sachs. Manažery emise byly i Allen & Company, Cowen a JMP Securities.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 23 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 23 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...