Praha - Obchodní řetězce mírně zvyšují podíl českých produktů ve své nabídce, nebo o tuzemském původu svého zboží alespoň začínají z marketingových důvodů hovořit. Vyplývá to z ankety mezi nimi a jejich dodavateli. Obchodníci tak nejspíše reagují na to, že část zákazníků se kromě ceny potravin začíná zajímat také o jejich původ. Před potravinami z dovozu přitom kupující dávají přednost domácím produktům.
„Nerad bych se mýlil, ale jsem si téměř jist, že reagují (řetězce) na změny chování spotřebitele a na kampaň, která sílí a která se vztahuje k českým potravinám,“ řekl dnes prezident Agrární komory Jan Veleba. To potvrzují také obchodníci. „Čeští zákazníci, pokud mají na výběr, raději preferují produkty lokální výroby,“ uvedl mluvčí obchodního řetězce Ahold Lukáš Hora. Nadnárodní společnosti provozující v Česku své prodejny přitom čelí dlouhodobé kritice zemědělců a potravinářů mimo jiné proto, že je levnými dovozy údajně ničí.
Až 40 procent zeleniny v obchodech je tuzemského původu
Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana některé řetězce v poslední době pomalu zvyšují podíl české zeleniny ve své nabídce. Již více než 60 procent zeleniny v tuzemských obchodech je přitom ze zahraničí. Nabídka je ovšem silně závislá na průběhu sklizňové sezony. „Během hlavní sezony odebíráme zhruba 40 procent produkce od lokálních pěstitelů. Jedná se hlavně o tuzemskou zeleninu a ovoce,“ konstatovala mluvčí obchodního řetězce Tesco Eva Karasová. V zimě se naopak poměr ovoce a zeleniny od tuzemských pěstitelů snižuje až k 25 procentům.
Součástí nového trendu je také společný projekt supermarketů Billa s Agrární komorou na podporu českých biopotravin. Billa chce do budoucna výrazně zvýšit podíl tuzemských bioproduktů na trhu. Diskontní síť Penny Market pak začala spolupracovat s českými zelináři, kteří mají být během sezony hlavními dodavateli zeleniny do jejích prodejen. Tesco před několika měsíci dokonce začalo označovat české výrobky v regálech speciálními terčíky „Vyrobeno v ČR“.
V poslední době roste také zájem spotřebitelů i zemědělců o přímé formy prodeje potravin. Farmáři při něm dostávají lépe zaplaceno, protože se nemusejí dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje. Spotřebitelé pak v tomto způsobu nákupu hledají alternativu k anonymnímu prostředí supermarketů a průmyslově vyráběným potravinám, jejichž kvalita a čerstvost bývá někdy terčem kritiky.
