V Česku se příliš nezdražuje, jak vyplývá z dnešní zprávy statistického úřadu o inflaci. Ceny rostou viditelně pouze u cigaret a alkoholu. Celkově se v průměru zvýšily o dvě desetiny procenta. Češi proto více utrácejí: spotřeba rychloobrátkového zboží vzrostla o dvě procenta. V nejmenších obcích mají jejich obyvatelé paradoxně nejvyšší výdaje. Zároveň roste obliba nákupu u přeshraničních sousedů a dobře si vedou i slevové portály.
Platí tady nepřímá úměra: čím větší město – tím nižší ceny za potraviny. Ačkoliv na malých vesnicích není často kde peníze utratit, mnohdy je tam pouze jedna samoobsluha, ve finále tam obyvatelé za potraviny, nápoje a drogerii utratí nejvíc. Zhruba o čtyři a půl procenta více, než je obvyklé.
V průměru je nákup ve velkém městě, ale hlavně v Praze, levnější o deset procent. Na košíku s víkendovým nákupem se může rozdíl blížit až dvěma stovkám.
Domácnosti z nejmenších sídel utrácejí podle statistik hlavně za čerstvé pečivo a maso. Větší výdaje mají i na péči o zvířata. V hlavním městě jsou naopak populární mléčné výrobky – na pokladních pásech končí častěji než uzeniny a pečivo. Obyvatelé velkoměsta málo kupují mražené zboží, naopak častěji platí za sladkosti.
Ať ve městě, nebo na vsi – do statistik spotřebitelských cen se příjemně zapsaly brambory. Meziročně zlevnily o třetinu. Vloni byla jejich cena vysoká – teď jsou naopak sklady plné a to tlačí cenu dolů. I přesto je jejich cena stále vyšší než třeba v sousedním Polsku, potvrzuje krnovský zelinář Miroslav Cesnek.
Nízká inflace a slibnější vývoj mezd – i díky tomu si lidé můžou víc koupit. Ceny za poslední rok poskočily v průměru jen o dvě desetiny procenta. Průměrný výdělek skoro o dvě a půl.
Podobný vývoj, tedy nízkou inflaci a slibný vývoj mezd, zažívají i okolní evropské země. V Polsku, Německu a na Slovensku dokonce průměrné ceny klesají, jen v Rakousku vzrostly o půl procenta. A tak řada řada Čechů, zvlášť z příhraničí, vyjíždí nakupovat do ciziny.
Inflace podle analytika Michala Kozuba
Na nízkou inflaci působily dva velké faktory: ceny potravin a ceny v sektoru dopravy. Potraviny meziročně zlevnily o bezmála dvě procenta. To je po období, kdy spotřebitelé neustále omezovali svou spotřebu potravin pozitivní impuls k tomu, aby se už dále neomezovali a naopak utratili o něco více. V potravinách se nejvíce měnily ceny ovoce a zeleniny. Největší změna byla u brambor, které meziročně zlevnily o třetinu. Jejich loňská cena byla vysoká, naopak nyní je velká zásoba brambor ve skladech a to tlačí jejich ceny dolů. V sektoru dopravy, který výrazně ovlivnil ceny, je hlavním hybatelem ropa, respektive benzin a nafta. I když v posledních měsících cena pohonných hmot opět rostla, tak v meziročním srovnání je stále levnější a to inflaci tlačí směrem do záporu. V tomto ohledu jde ale o pozitivní efekt, protože pokles pohonných hmot pomáhá při optimalizaci nákladové stránky a to může povzbudit českou ekonomiku.
Naopak růst cen zaznamenal hlavně alkohol a cigarety, následované oblastí bydlení. Zde rostou ceny vodného, stočného, ale i celkové nájemné. Růst ale není zatím tak dramatický, aby výrazně ovlivnil chod ekonomiky nebo vnímání spotřebitelů.
