Češi si za své platy koupí mnohem víc než za socialismu

Praha - I když inflace budí v řadě z nás dojem, že si za vydělané peníze koupíme stále méně věcí, podle Českého statistického úřadu je opak pravdou. Češi si dnes za své platy mohou koupit mnohem více spotřebního zboží než před rokem 1989. Ceny elektroniky nebo textilu totiž rostou mnohem pomaleji než průměrné mzdy.

Pokud si chtěl průměrný Čech koupit před rokem 1989 například barevný televizor, musel na něj obětovat pět měsíčních platů. Televizor totiž stál zhruba 15 200 korun a průměrný plat dosahoval pouze 2 920 korun. V loňském roce se ale cena televizoru s úhlopříčkou 70 a 72 centimetrů pohybovala kolem 9 tisíc, Češi ale průměrně vydělávali 21 694 korun, a tak si mohli za jeden plat pořídit více než dva televizory.

Podle Evropského statistického úřadu byly loni ceny spotřební elektroniky v Česku druhé nejnižší ze všech 27 států Evropské unie. Hladina cen tohoto zboží na tuzemském trhu dosahovala 92 procent průměru celé unie.

Mnohem méně náročný než v předrevolučních dobách je pro Čechy ale také nákup oblečení. Například dámský zimní plášť v roce 1985 stál 1091 korun, takže ženy z průměrné mzdy mohly měsíčně obohatit svůj šatník v průměru o 2,68 pláště. Loni jim průměrný plat vystačil na nákup šesti plášťů. Muži si v roce 1985 mohli koupit z průměrného platu zhruba deset párů vycházkových bot, loni takřka 16.

Za jeden plat více piva

Ve srovnání s předrevolučními časy si polepšil také tradiční český nápoj - pivo. Loni bylo reálně nejlevnější za posledních 23 let. V současné době může průměrně vydělávající Čech za svůj plat vypít více než dvakrát tolik lahvových piv než v polovině 80. let minulého století.

Zdražování jízdného růst platů předběhlo

Hlouběji do kapsy musí Češi naopak sáhnout, pokud cestují hromadnou dopravou. Poměr jízdné versus mzda byl loni nejhorší za posledních 13 let. Reálně za ně lidé platili mnohem více než v posledním desetiletí vlády komunistické strany.

Zatímco v roce 1985 bylo možné za průměrnou hrubou mzdu koupit 2990 jízdenek, loni to bylo o téměř 40 procent méně. Průměrná nominální mzda se během stejné doby zvýšila zhruba sedmkrát, průměrná cena jízdenky však narostla na dvanáctinásobek původní jedné koruny.

Informaci o tom, jak si v porovnání s dobou před rokem 1989 stojí ceny dalšího zboží, je možné najít na stránkách Českého statistického úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...