Praha - Češi jsou rekordmani v patentování. Jen loni přihlásili přes dva a půl tisíce nápadů, což je nejvíc, co patentový úřad pamatuje. Z podaných žádostí totiž většinou uspěje jen necelá polovina. Pokud jim je patent udělen, musí ho navíc každoročně obnovovat a platit za něj poplatky. Jeho úspěšnost se většinou ukáže až po letech, kdy se majiteli patentu podaří svůj vynález prosadit na trhu.
Každým rokem nových nápadů a inovací přibývá, většinou ale skončí bez úspěchu. Ze sta přihlášek, které Češi odešlou, totiž projde míň než půlka. „Polovina odmítnutých žádostí není víc, než je v jiných zemích. Některé odmítáme, protože nejsou celosvětově nové, nejsou průmyslově využitelné, případně nevznikly vynálezeckou činností, což jsou tři hlavní kritéria, kdy lze na technické řešení udělit patent,“ uvedl ředitel Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvornák.
Navíc se nejedná o úplně lacinou záležitost. Za podání patentové přihlášky zaplatí jednotlivec 1 200 korun, nicméně patent je třeba udržovat v platnosti. Roční poplatky se pak můžou vyšplhat až ke 20 tisícům. A ještě více finančně náročný je pak evropský patent. „Ta úspěšnost se ukáže teprve po mnoha a mnoha letech, až se podaří buď uvést na trh, nebo získat z patentu formou prodeje licence nějaké finanční prostředky,“ podotkl Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví.
Například Jaromír Volf se v 90. letech pokusil vynaleznout přístroj, který by měřil plochost nohou. Svůj nápad pojmenoval Plantograf a nechal si ho patentovat. Přístroj, který měří rozložení tlaku, se dnes používá nejen ve zdravotnictví, ale třeba i v biomechanice. Kromě českého patentu dostal letos Jaromír Volf i ten evropský - celé řízení ho stálo skoro čtvrt milionu korun.
