Češi mají ve znalostech o financích co dohánět. V testu dopadli průměrně

3 minuty
Češi mají ve znalostech o financích co dohánět
Zdroj: ČT24

Finanční gramotnost Čechů je jen průměrná. V novém testu finanční gramotnosti České bankovní asociace získali v průměru 54 bodů ze 100. Finančně gramotnější se ukázali být muži (57 bodů), Pražané (60 bodů) a lidé s vysokoškolským vzděláním (65).

V početních úlohách testu dopadli lépe mladí lidé, kteří nedávno vyšli ze školy a vysokoškoláci. V odpovědích na znalostní otázky byli zase úspěšnější starší lidé. 

Přestože mají Češi o finančních pojmech a operacích základní přehled, velké problémy jim dělají početní úlohy… Mladí do 29 let o některých oblastech moc netuší.
Jana Hamanová
ředitelka výzkumu společnosti SC&C

Z odpovědí doprovodného průzkumu vyplynulo, že finanční vzdělávání by Češi nejraději nechali na školách (58 procent), rodinu zvolilo 24 procent.

6 minut
Brychová: Informace o financích máme poměrně objektivní, je potřeba je nalézt a umět s nimi pracovat
Zdroj: ČT24

„Tento postoj bychom jako společnost měli změnit. Je důležité si uvědomit, že vše začíná v rodině. Rodiče by se neměli vzdávat odpovědnosti a měli by své děti učit zacházet s penězi a poznávat jejich hodnotu již od útlého věku,“ uvedla gestorka finančního vzdělávání asociace Helena Brychová.

Tři čtvrtiny lidí si myslí, že je správné učit se o financích na základní škole. Na 38 procent se přiklání k tomu, aby vzdělávání bylo již na prvním stupni a 36 procent až na druhém stupni. Necelá pětina respondentů (17 procent) by začala s finanční výchovou již v mateřských školách a osm procent by se spokojilo s výukou až na střední škole.

Je určitě dobře, že finanční vzdělávání až na období dospělosti by nechalo pouhé jedno procento Čechů, protože v tomto věku se většina lidí aktivně setkává s finančními produkty a na získávání základních znalostí může být již pozdě.
Helena Brychová
gestorka finančního vzdělávání České bankovní asociace

Tři čtvrtiny Čechů se přiklonily k tomu, že finančně vzdělaní lidé mohou čelit různým finančním situacím. Jen čtvrtina považuje za lepší ochranu regulaci, tedy že garantem bezpečí by měl být stát, který by reguloval banky a nebankovní společnosti tak, aby nevznikla možnost občanů učinit špatné finanční rozhodnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...