Praha – Domácností, které se nacházejí v obtížné situaci, kdy nemohou dostát svým závazkům, je v Česku výrazně méně než v zahraničí. Tvrdí to odborníci s Poštovní spořitelny a opírají se přitom o průzkum, jehož výsledky dnes spořitelna představila. V nevyvážené finanční situaci, kdy by mohly mít problémy se splácením svých závazků, se podle něj nachází jen 10 procent českých domácností. Zhruba stejný počet Čechů má nadstandardní finanční situaci s ideálním hospodařením.
Nejvíce je v Česku domácností se zdravou finanční situací, jejichž majetek a příjmy vysoce přesahují výdaje a splátky, podle průzkumu je jich 30 procent. 22 procent domácností se nachází v dobré finanční situaci, utvořilo si tedy rozumnou finanční rezervu pro případ nenadálých událostí.
Naopak 28 procent domácností se nachází v situaci, kdy majetek a příjmy přesahují výdaje a splátky jen lehce. Tyto domácnosti mají podle Poštovní spořitelny přijatelnou finanční situaci, avšak v budoucnu by mohly mít se splácením svých dluhů problémy.
Jaké si děláme rezervy?
Nejvíce dotázaných (22 procent) má na účtu od 20 000 do 50 000 korun. Méně než 20 000 má 18 procent lidí. Od 50 000 do 100 000 korun má naspořeno 16 procent respondentů. Na 14 procent domácností má na účtech přes půl milionu korun. „Optimální je mít na účtech peníze na pokrytí šesti až devíti měsíců nutných nákladů,“ upozornila generální ředitelka Poštovní spořitelny Vlasta Dolanská.
I přes dobré výsledky problémových úvěrů přibývá
„Výsledky testu se zdají být pozitivnější, než je samotná realita,“ míní analytik poradenské firmy AWD ČR Lukáš Buřík, podle kterého má nevyváženou finanční situaci více než 10 procent domácností.
Množství nesplácených úvěrů navíc přiživují firmy, které ochotně půjčují i předluženým klientům. Jejich cíl je jasný - vydělat. „Ty si najdou vždycky nějakou cestu, jak se peněz zpátky domoci. Nejde jim o standardní byznys,“ řekl ČT24 Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Složitě psané smlouvy obsahují třeba přemrštěná penále za prodlení. Ta pak mohou dlužnou částku během krátké doby i zněkolikanásobit. „Z dluhu například 20 000 se najednou stane dluh 80 000. Je to způsobeno jak vysokou úrokovou sazbou, tak i uplatněnými sankcemi. A také náklady na rozhodčí řízení, které tyto firmy neváhají využít,“ uvedl právník Sdružení obrany obrany spotřebitelů Jiří Žůrek.
Současná krize, která přiměla banky zpřísnit požadavky na bonitu klientů, přitom podobným praktikám nahrává. Lidé, kterým odmítne půjčit solidní společnost, se totiž nevzdávají. Zavolají například na inzerát, který visí na zastávce a slibuje peníze každému. A právě tímto způsobem pak uvýznou v sítích lichvářů.
