Češi ekonomice věří. Stále mají chuť utrácet

Meziroční růst o 5,5 procenta, takový je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) červencový výsledek maloobchodních tržeb. Růst tak proti červnu, kdy tržby stouply podle revidovaných údajů o 6,7 procenta, sice zpomalil, ale i tak zaznamenaly vyšší tržby všechny hlavní skupiny výrobků. Čísla nicméně nezahrnují prodej aut, který rostl šestiprocentním tempem.

I když červencová data vypadají ve srovnání s minulým měsícem pesimističtěji, jde podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera do velké míry o kalendářní efekty a korekci po rekordních červnových prodejích motorových vozidel. „Obecně však červencový vývoj maloobchodních tržeb dopadl opět pozitivně,“ uvedl.

Nesmíme ale zapomínat na kalendář. V červenci 2015 jsme totiž v práci strávili o jeden den méně než v loňském červenci. Po očištění tak vypadá výsledek lépe – očištěný maloobchod rostl o 6,7 %.
Markéta Šichtařová
ředitelka společnosti Next Finance

A o zklamání nelze mluvit ani podle hlavního analytika Raiffeisenbank Michala Brožky. „Zaprvé, po sezonním očištění statistika hlásí meziměsíční nárůst. Zadruhé, nečekaně silný nárůst prodejů aut v červnu si doslova říkal o nějakou korekci,“ uvedl.

  • Nejvyšší růst tržeb proti loňsku znovu zaznamenal prodej zboží přes internet nebo prostřednictvím zásilkové služby, a to o 19 procent.
  • U výrobků pro kulturu, sport a rekreaci se zvýšily tržby o 5,7 procenta, u farmaceutického, zdravotnického a kosmetického zboží o 5,3 a u výrobků pro domácnost o 5 procent.
  • Prodej počítačových a komunikačních zařízení vzrostl o 4,4 procenta a oděvů a obuvi o 1,8 procenta. Tržby za potraviny byly vyšší v nespecializovaných prodejnách o 4,8 procenta a ve specializovaných o 3,2.

Celkově podle analytiků údaje o tržbách odpovídají příznivému vývoji ekonomiky. „Velmi solidní výkon české ekonomiky, pozitivní vývoj na trhu práce, nízká cena ropy - to vše vykresluje pro maloobchodní tržby a pro spotřebu tuzemských domácností jako celek pozitivní obrázek i do dalších měsíců,“ uvedl ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

„Češi se nebojí investovat do dražších věcí, do nákladnějších položek. Souvisí to i s jejich velmi dobrou náladou. Optimismus spotřebitelů je stále velice silný,“ dodává analytik GE Money Bank Filip Fyrbach.

Ceny v obchodech jsou velmi příznivé. „Zatím je situace velmi dobrá, v průběhu celého letošního roku ceny víceméně v průměru nerostou. Ale říkám zatím. Musíme se podívat, co nás očekává v příštím roce od jedovatého legislativního koktejklu, který na nás chystá naše politická reprezentace pod vlivem agrární a potravinářské lobby. To může mít vliv na výši spotřebitelských cen, šíri sortimentu i charakter dodavatelů,“ upozornila prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.

Auta mají vlastní statistiku

„Růst maloobchodu by byl ještě vyšší, kdyby se do hlavní statistiky dál započítávaly prodeje aut. Ty se však evidují mimo, protože část automobilů hned po zakoupení v českých autosalonech mizí za hranicemi,“ uvedla ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

V rámci celkového šestiprocentního růstu prodeje motorových vozidel zaznamenal výraznější růst prodej vozů a náhradních dílů, a to o 6,3 procenta. Tržby za opravy stouply o 4,7 procenta.

Jak je na tom Evropa?

I když maloobchodní tržby v eurozóně v červenci opět obnovily růst, jeho tempo zaostalo za odhady. Čísla zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Maloobchodní obrat v zemích s eurem se v meziměsíčním srovnání zvýšil o 0,4 procenta, a to především díky vyšším tržbám z prodeje pohonných hmot. V celé Evropské unii se tržby v červenci zvýšily o 0,3 procenta.

Eurozóna se potýká s následky krize z let 2008 a 2009, ale i z dluhové krize před čtyřmi roky. A jenom pomalu dochází k obnovení důvěry v ekonomiku, obecně k obnovení růstu ekonomiky i ochotě spotřebitelů utrácet.
Marek Dřímal
analytik Komerční banky

V červnu maloobchodní tržby v celé Unii i eurozóně klesly, a to o 0,2 procenta v zemích používajících euro a o 0,1 procenta ve státech osmadvacítky. Ekonomové v anketě agentury Reuters očekávali, že tržby v eurozóně v červenci stoupnou o 0,6 procenta. Nakonec ale realita za odhady o dva procentní body zaostala.

Eurozóna
Zdroj: Uwe Zucchi/ISIFA/EPA

K meziměsíčnímu nárůstu nejvíce přispěl nárůst v kategorii pohonných hmot, který v eurozóně činil 0,8 procenta a v celé EU 0,6 procenta. Zvýšily se i tržby z prodeje potravin, nápojů a nepotravinářského zboží.

V Německu, které má největší ekonomiku v Evropě, se obrat meziměsíčně zvýšil o 1,4 procenta. Ve Francii, která je druhou největší ekonomikou eurozóny, ale o 0,2 procenta klesl. Největší nárůst podle dostupných dat nastal v Estonsku, kde byl oproti předešlému měsíci vyšší o 2,5 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 9 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánovčera v 21:29

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...