Česko má jít do budoucna cestou jaderné a obnovitelné energie, ovšem s okamžitým uzavřením uhelných elektráren firmy ani většina domácností nesouhlasí. Ukázal to průzkum Hospodářské komory ČR. Varováním pro Česko je podle ní sousední Německo. Tam se soustředili na ekologické hledisko a v poslední době kvůli tomu cena elektřiny rekordně stoupla.
Češi chtějí jádro a obnovitelné zdroje, ale nesouhlasí s unáhleným koncem uhlí, ukázal průzkum
9 minut
Události: Budoucnost energií v Česku
Na úrovni domácnosti je citlivým problémem využívání neekologických kotlů. Do září 2022 by měli lidé vyměnit své kotle první a druhé emisní třídy, které znečišťují ovzduší podstatně hůře než pokročilé typy.
Nejhorší dopady na zdraví sousedů i širokého okolí mají kotle na hnědé uhlí. Uživatelům, kteří by po tomto datu kotel provozovali načerno, hrozí pokuta 50 tisíc korun, připomněl odborný portál EnviWeb.cz. Uvedl navíc, že lidé o relativně blízkém konci nejstarších kotlů příliš neví. A dodal, že ještě méně je známé, že v poslední novele zákona o ovzduší přibylo právo obcí zakázat pálení uhlí či dalších pevných paliv v kotlích první a druhé emisní třídy i dřív, než nastane plošný zákaz v roce 2022. Obce to musí oznámit rok předem.
28 minut
Devadesátka ČT24: O cenách energií a podpoře čistých zdrojů
Například hlavní město plánuje od října příštího roku zakázat topení uhlím, uhelnými briketami a koksem v kamnech a v kotlích, které spadají do nejnižších dvou emisních tříd z pěti možných. Návrh městské vyhlášky počátkem září schválili radní, musí ho ještě odsouhlasit zastupitelstvo. Magistrát odhaduje, že kotle emisní třídy jedna a dvě v Praze využívají stovky domácností.
V celé republice je nevyhovujících kotlů podle odhadů kolem 300 tisíc.
Neekologické kotle
Průzkum komory ukázal, že firmy stále uhlí považují za zdroj, který po jádru dokáže nejlépe zajistit přijatelné ceny a soběstačnost v energiích. Většina společností (75 %) a domácností (70 %) si přitom myslí, že už teď je cena elektřiny příliš vysoká.
Hospodářská komora chce s výsledky průzkumu seznámit politiky v říjnu. Podle ní je důležité, aby nám Evropská unie nediktovala, jaký energetický mix máme v České republice mít. „Nikdo si nemůže představit, že země střední a východní Evropy jako ČR a Polsko, které jsou závislé na dovozu energie ropy a plynu z Ruska, najednou zavřou uhelné zdroje z roku na rok,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Politici se shodují, že nejdřív musí být jasná náhrada za uhlí. Cestou má být jádro a také obnovitelné zdroje.
„Musí se jít paralelně oběma cestami. Jedna je budování jádra a druhá posilování obnovitelných zdrojů,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Před riziky unáhleného odchodu od uhlí varují i ČSSD a KSČM. „Velice nerad bych byl, kdyby Česká republika podlehla tlaku Německa, které se rozhodlo okamžitě opustit uhlí, jádro a hledat spásu v obnovitelné energii,“ řekl člen hospodářského výboru Leo Luzar (KSČM).
Člen stejného výboru Petr Dolínek (ČSSD) pak upozorňuje, že pokud rychle odejdeme od uhlí a nebudeme schopni dostavět Dukovany, tak by nás to mohlo dostat do role, že budeme příjemci zahraniční elekřiny, a to je nevýhodné.
Setrvání u uhlí však kritizují někteří opoziční poslanci. Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) na konci července souvislosti se vznikem komise, která se bude zabývat útlumem těžby uhlí, řekla: „Nejenže jsme skanzenem, ale i podle prohlášení vlády chceme v této pozici setrvat. To je v rámci Evropské unie velmi špatný signál.“
Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce do tří měsíců prosadit klimatický zákon. Ten by měl používání uhlí po roce 2050 radikálně omezit.
V České republice se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina.
Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta).
