Hora svatého Šebestiána - Více než 200 energetiků a příslušníků složek integrovaného záchranného systému i armády z Česka a Německa se dnes zúčastnilo prvního mezinárodního cvičení na obnovu elektrické přenosové soustavy mezi oběma státy na hranici nedaleko Hory svatého Šebestiána na Chomutovsku. Energetici vztyčili dva nouzové stožáry, které by v případě mimořádné události nahradily stávající elektrické vedení.
V Krušných horách spojuje Česko a Německo trasa pro přenos energie o celkové kapacitě 2000 megawattů a napětí 400 kilovoltů. „Obnovit takové vedení je velice důležité z hlediska kapacity celé přenosové soustavy,“ řekl ředitel sekce provoz a údržba České přenosové soustavy (ČEPS) Karel Pícl.
V praxi podle něho k podobným haváriím, kdy se zhroutí stožár vysokého napětí, dochází hlavně při mimořádných atmosférických jevech, jako jsou vichřice, tornáda či námraza. „Takové události jsme zaznamenali v letech 2003, 2006 a 2008. V těchto případech jsme museli vytvořit náhradní přenosovou trasu,“ uvedl Pícl.
Energetici za pomoci jeřábů vztyčili dva provizorní stožáry typu Portál vysoké 19 metrů s rozpětím horního ramene 18 metrů a s hmotností 3,5 tuny. Podle Pícla by nahradily původní trasu po dobu několika týdnů, než by byly opět postaveny standardní stožáry. Vedle toho hasiči likvidovali lesní požár a německá technická pomoc odstraňovala ze silnice popadané kmeny. Německý pyrotechnik zneškodnil nastraženou bombu. Ve vzduchu se objevily dva české vrtulníky, které monitorovaly situaci. Policejní vrtulník také asistoval při hašení požáru a vojenský simuloval pomoc při vztyčení stožárů.
Cvičení DRILL 2014 bylo první takového rozsahu se zapojením energetiků i záchranných složek z Česka a Německa. „Čeští kolegové patří v tomto ohledu k evropské špičce. Proto vítáme, že můžeme cvičit společně s nimi,“ uvedl Boris Schucht, předseda představenstva společnosti 50hertz, německého protějšku ČEPS.
Německá přenosová soustava je podle něho vytížena na hranici svých možností, takže každý výpadek může mít neblahý vliv na zásobení obyvatelstva elektrickou energií.
Jednou z velkých nevýhod slunečních nebo větrných elektráren je jejich kolísavý výkon závislý na přírodních podmínkách. V současné době Německo používá k uskladňování energie přečerpávací elektrárny, které pumpují vodu do výše umístěných přehrad a v případě nedostatku elektrické energie ženou vodu zpět přes turbíny, které opět pouští elektřinu do sítě. Ve Stuttgartu už vznikla jejich alternativa, zařízení nazývané power-to-gas. Vývojáři projektu tvrdí, že tento systém za 3,5 milionu eur je ideálním způsobem, jak se vypořádat s nepravidelností solárních a větrných elektráren. Během slunečných či větrných dnů může být nadbytek elektřiny využíván pro výrobu metanu, který je na rozdíl od elektřiny možno uchovávat po delší dobu. V období nedostatku elektřiny kvůli bezvětří či nedostatku slunečního světla je pak možné metan spalovat v tepelných elektrárnách.
Gigantická baterie, která má zachránit německou energetickou revoluci. V severoněmeckém Schwerinu začíná fungovat soustava 25ti tisíc lithiových článků. Největší komerční zásobárna elektřiny na kontinentu má za úkol vyrovnávat stále nebezpečnější výkyvy - ve výkonu větrných a slunečních elektráren.
Státní společnost ČEPS obhospodařuje 41 rozvoden a spravuje 3510 kilometrů elektrického vedení o napětí 400 kilovoltů a 1910 kilometrů s napětím 220 kilovoltů. Česko spojuje se sousedními státy sedm přeshraničních tras, které slouží pro vývoz, dovoz i tranzit elektrické energie přes české území. Jednou z nich je právě vedení v okolí Hory svatého Šebestiána.
„Každý výpadek přenosové soustavy je třeba co nejrychleji odstranit. Pokud dojde k mimořádné události na mezinárodním vedení, musíme při odstraňování následků spolupracovat se zahraničním partnerem. Společné cvičení je důležité z hlediska zvýšení spolehlivosti obou přenosových soustav,“ řekl předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský.
I když elektrická energie už proudí mezi jednotlivými evropskými státy, k vytvoření jednotného evropského trhu, o kterém se už delší dobu hovoří, je Tošovský zatím skeptický. „Žádná přenosová soustava není schopna přenášet energii v libovolném množství a čase. Vždy bude existovat omezení v podobě fyzikální podstaty přenosu energií,“ uvedl. Podle něho tomu brání úzká místa uvnitř jednotlivých přenosových soustav.
Česko je důležitou tranzitní zemí a také vývozcem elektrické energie. „Je to dáno množstvím našich zdrojů energie a také polohou uprostřed Evropy,“ řekl Tošovský. Za transport energie se nyní už neplatí, poplatky se vybírají, pouze pokud požadavky převyšují kapacitu přenosové soustavy. Získané peníze jdou do tržeb provozovatele přenosové soustavy, tedy ČEPS, a s ročním zpožděním jsou zohledněny i v ceně elektrické energie. „Část těchto příjmů slouží k investicím do přenosové soustavy,“ dodal Tošovský.
