Ceny nových bytů: V regionu vede Praha, nejdráž je v Londýně

Praha – Nové byty v Česku jsou nejdražší ze střední Evropy, podle studie společnosti Deloitte stojí čtvereční metr zhruba 32 556 korun. To je třeba o sedm tisíc korun víc než v Maďarsku – nejlevnější zemi regionu. V rámci Evropy ale Česko i tak patří k levnějším zemím. Naopak vůbec nejdráž vyjde nové bydlení ve Francii a Velké Británii. V přepočtu přes sto tisíc korun za metr čtvereční.

Na cenách bytů se významým způsobem podílí jejich lokalita, vůbec nejdražší jsou v metropolích a velkých aglomeracích. „Například ceny bytů v Praze převyšují republikový průměr více než dvojnásobně – podobně jako v Hamburku, Londýně nebo Paříži,“ vysvětlila Diana Rádl Rogerová, partnerka Deloitte, tedy firmy, která evropskou studii Property Index realizovala.

Ceny pražských bytů podobné jako v Madridu

Praha má navíc vyšší ceny než hlavní města v okolí. „V Praze ceny nových rezidenčních nemovitostí převyšují ty ve Varšavě o 750 eur (v přepočtu 20 587 korun) za metr čtvereční a jsou srovnatelné například se španělským Madridem, kde došlo v posledních letech na rezidenčním trhu ke značnému ochlazení,“ dodala Rádl Rogerová. Navíc jak uvedl pro ČT Pavel Novák, senior konzultant pro oblast nemovitostí a stavebnictví z firmy Deloitte, po bytech v Praze byla na rozdíl od loňského roku zvýšená poptávka.

Češi by si přitom na nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních uspořili za zhruba sedm let, pokud by si dávali stranou celý hrubý plat. K pořízení takového bytu by bylo třeba 7,2násobek průměrného ročního hrubého platu. „Zatímco v Dánsku je k pořízení nového rezidenčního bydlení zapotřebí 2,1násobek průměrného ročního hrubého příjmu, v České republice je to již 7,2násobek, podobně jako v Polsku a Maďarsku se 7,4násobkem. Pro pořízení nového bytu v Izraeli je pak dokonce nutné počítat s 12 ročními platy,“ vysvětlil manažer Deloitte pro oblast nemovitostí a stavebnictví Petr Hána.

A rozdíly jsou u některých měst ještě citelnější. Například v Mnichově, který je nejdražším německým městem z hlediska pořízení rezidenční nemovitosti, se loni nové byty v průměru prodávaly ve výši 5 600 eur (153 720 korun) za metr čtvereční. A společně s Moskvou, kde se cena nových bytů pohybuje na 4 200 eurech (115 290 korun) za metr čtvereční, tak překračují průměr cen v dané zemi více než trojnásobně.

Mezinárodní měnový fond (MMF) však zároveň varuje, že ceny domů se v mnoha zemích pohybují vysoko nad historickými průměry a svět musí jednat, aby zabránil nebezpečí dalšího ničivého kolapsu na tomto trhu. Ceny domů v poměru k příjmům a nájmům ve většině nejvyspělejších zemí „zůstávají výrazně nad historickými průměry“, jak prohlásil náměstek generální ředitelky MMF, čínský ekonom Min Ču. Platí to například pro Austrálii, Belgii, Kanadu nebo Švédsko. 

K nejdražším městům v Evropě patří Londýn a Paříž. Průměrná cena za pořízení bytu v blízkosti centra Londýna překračuje 10 000 eur (274 500 korun) za metr čtvereční. V Paříži pak průměrné tržní ceny starších bytů dosáhly 8 140 eur (223 443 korun) za metr čtvereční.

Naopak nejlevněji bylo v Budapešti, Lisabonu a Varšavě – s cenami 1 140 (31 293 korun), 1 640 (45 018 korun) a 1 704 eur (46 775 korun) za metr čtvereční se staly nejlevnějšími hlavními městy v roce 2013.

Vysoké pořizovací náklady při koupi bytu také diktují podobu poptávky: Češi mají zájem především o malé a jednoduché byty do tří milionů korun. V Praze se za první čtvrtletí prodalo 1 350 bytů, přičemž byty typu 2+kk tvořily 43 procent a 3+kk 27 procent. U čtyřpokojových bytů však zájem klesl na 10 procent a po prostornějším (a dražším) bydlení je poptávka minimální. V metropoli tak zůstává 2 000 bytů, které se neprodaly už déle než dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...