Ceny nových bytů: V regionu vede Praha, nejdráž je v Londýně

Praha – Nové byty v Česku jsou nejdražší ze střední Evropy, podle studie společnosti Deloitte stojí čtvereční metr zhruba 32 556 korun. To je třeba o sedm tisíc korun víc než v Maďarsku – nejlevnější zemi regionu. V rámci Evropy ale Česko i tak patří k levnějším zemím. Naopak vůbec nejdráž vyjde nové bydlení ve Francii a Velké Británii. V přepočtu přes sto tisíc korun za metr čtvereční.

Na cenách bytů se významým způsobem podílí jejich lokalita, vůbec nejdražší jsou v metropolích a velkých aglomeracích. „Například ceny bytů v Praze převyšují republikový průměr více než dvojnásobně – podobně jako v Hamburku, Londýně nebo Paříži,“ vysvětlila Diana Rádl Rogerová, partnerka Deloitte, tedy firmy, která evropskou studii Property Index realizovala.

Ceny pražských bytů podobné jako v Madridu

Praha má navíc vyšší ceny než hlavní města v okolí. „V Praze ceny nových rezidenčních nemovitostí převyšují ty ve Varšavě o 750 eur (v přepočtu 20 587 korun) za metr čtvereční a jsou srovnatelné například se španělským Madridem, kde došlo v posledních letech na rezidenčním trhu ke značnému ochlazení,“ dodala Rádl Rogerová. Navíc jak uvedl pro ČT Pavel Novák, senior konzultant pro oblast nemovitostí a stavebnictví z firmy Deloitte, po bytech v Praze byla na rozdíl od loňského roku zvýšená poptávka.

Češi by si přitom na nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních uspořili za zhruba sedm let, pokud by si dávali stranou celý hrubý plat. K pořízení takového bytu by bylo třeba 7,2násobek průměrného ročního hrubého platu. „Zatímco v Dánsku je k pořízení nového rezidenčního bydlení zapotřebí 2,1násobek průměrného ročního hrubého příjmu, v České republice je to již 7,2násobek, podobně jako v Polsku a Maďarsku se 7,4násobkem. Pro pořízení nového bytu v Izraeli je pak dokonce nutné počítat s 12 ročními platy,“ vysvětlil manažer Deloitte pro oblast nemovitostí a stavebnictví Petr Hána.

A rozdíly jsou u některých měst ještě citelnější. Například v Mnichově, který je nejdražším německým městem z hlediska pořízení rezidenční nemovitosti, se loni nové byty v průměru prodávaly ve výši 5 600 eur (153 720 korun) za metr čtvereční. A společně s Moskvou, kde se cena nových bytů pohybuje na 4 200 eurech (115 290 korun) za metr čtvereční, tak překračují průměr cen v dané zemi více než trojnásobně.

Mezinárodní měnový fond (MMF) však zároveň varuje, že ceny domů se v mnoha zemích pohybují vysoko nad historickými průměry a svět musí jednat, aby zabránil nebezpečí dalšího ničivého kolapsu na tomto trhu. Ceny domů v poměru k příjmům a nájmům ve většině nejvyspělejších zemí „zůstávají výrazně nad historickými průměry“, jak prohlásil náměstek generální ředitelky MMF, čínský ekonom Min Ču. Platí to například pro Austrálii, Belgii, Kanadu nebo Švédsko. 

K nejdražším městům v Evropě patří Londýn a Paříž. Průměrná cena za pořízení bytu v blízkosti centra Londýna překračuje 10 000 eur (274 500 korun) za metr čtvereční. V Paříži pak průměrné tržní ceny starších bytů dosáhly 8 140 eur (223 443 korun) za metr čtvereční.

Naopak nejlevněji bylo v Budapešti, Lisabonu a Varšavě – s cenami 1 140 (31 293 korun), 1 640 (45 018 korun) a 1 704 eur (46 775 korun) za metr čtvereční se staly nejlevnějšími hlavními městy v roce 2013.

Vysoké pořizovací náklady při koupi bytu také diktují podobu poptávky: Češi mají zájem především o malé a jednoduché byty do tří milionů korun. V Praze se za první čtvrtletí prodalo 1 350 bytů, přičemž byty typu 2+kk tvořily 43 procent a 3+kk 27 procent. U čtyřpokojových bytů však zájem klesl na 10 procent a po prostornějším (a dražším) bydlení je poptávka minimální. V metropoli tak zůstává 2 000 bytů, které se neprodaly už déle než dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...